Adolf von Brudermann
Adolf von Brudermann | |
---|---|
Vojenská služba | |
Služba | Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Hodnost | generál jezdectva (1917), polní podmaršál (1913), generálmajor (1910) |
Narození | 2. června 1854 Vídeň |
Úmrtí | 26. října 1945 (ve věku 91 let) Vídeň |
Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
Titul | rytíř von Brudermann |
Profese | důstojník |
Ocenění | Řád železné koruny 3. třídy (1908) Řád železné koruny 2. třídy (1914) rytíř Císařského řádu Leopoldova (1916) Řád Albrechtův Řád červené orlice 3. třídy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Adolf von Brudermann (německy Adolf Rudolf Theodor Ritter von Brudermann) (2. června 1854 Vídeň – 16. října 1945 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako absolvent vojenské akademie v roce 1874, později se uplatnil především jako dlouholetý instruktor jezdectva. Za první světové války byl velitelem armádního jezdeckého sboru na východní frontě (1916–1917). V roce 1917 dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Životopis
Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, narodil se jako mladší syn c. k. generálmajora Rudolfa Brudermanna (1810–1889), který vynikl především jako odborník na chov a výcvik koní. První vojenský výcvik získal na kadetní škole v Mariboru, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. Po absolvování akademie nastoupil službu jako poručík (1874) u hulánského pluku č. 1 v Šoproni. V roce 1879 byl povýšen na nadporučíka a později se uplatnil především jako pedagog na Vojenské jezdecké škole (Militär Reitlehrer Institut) ve Vídni, kde působil v letech 1890–1904. Mezitím postupoval v hodnostech (kapitán 1890, major 1897, podplukovník 1900).[1]
V roce 1904 byl povýšen na plukovníka, stal se velitelem 2. hulánského pluku[2] a tím skončila jeho dlouholetá kariéra jezdeckého instruktora. U hulánského 2. pluku v Tarnówě setrval šest let (1904–1910),[3] následovalo povýšení na generálmajora (1910) a post velitele jezdecké brigády v Mariboru (1910–1913).[4][5] K datu 1. října 1913 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a převzal velení 3. jezdecké divize ve Vídni.[6]
Na začátku první světové války byl stále velitelem jezdecké divize ve Vídni, která byla odvelena východní frontu. Z 3. divize a připojených jednotek byl v červnu 1916 vytvořen Brudermannův jezdecký sbor, který však utrpěl značné ztráty a již v srpnu 1916 byl rozpuštěn. V říjnu 1916 byl sbor znovu zformován pro boje v Karpatech proti rumunské armádě podpořené částí ruské armády. Brudermannův sbor byl složen z jezdectva i pěchoty o celkové síle přibližně 5 500 vojáků, jezdců z toho byla jen polovina. Koně byli v této fázi války využívání již jen pro rychlé přesuny, nikoli pro samotnou účast v boji.[7] Jezdecký sbor se zúčastnil bojů o průsmyk Tulgheș, sám Brudermann ale již v listopadu 1916 požádal o uvolnění z aktivní služby ze zdravotních důvodů.[8][9] Vrátil se do Vídně, kde byl jmenován inspektorem záložních jednotek jezdectva[10] a k datu 1. srpna 1917 obdržel hodnost generála jezdectva.[11]
V armádě byl formálně penzionován 1. ledna 1919[12] a od té doby žil v soukromí ve Vídni, kde se příležitostně zúčastňoval akcí válečných veteránů. Zemřel ve Vídni až po skončení druhé světové války a je pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění
Od dětství užíval šlechtický titul rytíře udělený jeho otci v roce 1858. V roce 1918 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.[13][14]
Rakousko-Uhersko
- Vojenský záslužný kříž III. třídy (1894)
- Jubilejní pamětní medaile (1898)
- Vojenská záslužná medaile (1904)
- Řád železné koruny III. třídy (1908)
- Vojenský jubilejní kříž (1908)
- Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914)
- Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915)
- rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916)
Zahraničí
- rytířský kříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1888)
- Řád pruské koruny III. třídy (Německo, 1893)
- Řád bílého slona IV. třídy (Siam, 1898)
- Řád červené orlice II. třídy (Německo, 1898)
- rytířský kříž Nasavského domácího řádu zlatého lva (Nizozemsko, 1904)
- rytířský kříž Řádu italské koruny (Itálie, 1904)
- Řád pruské koruny I. třídy (Německo, 1914)
- Železný kříž II. třídy (Německo, 1915)
- velkokříž Řádu Albrechtova (Sasko, 1918)
Rodina
V roce 1886 se v Bielsku oženil s Amálií Strzygowskou (1868–1951), dcerou haličského továrníka Józefa Strzygowského a sestrou polského spisovatele a historika Józefa Strzygowského (1862–1941). Z jejich manželství se narodily čtyři děti, nejmladší byl jediný syn Rudolf (1901–1978), který byl lesníkem.[15] Z dcer byla nejstarší Gisela (1886–1970), která se provdala do starého českého šlechtického rodu, byla manželkou hraběte Otakara Dobřenští z Dobřenic (1871–1952).[16][17] Další dcera Alice (*1889) byla manželkou c. k. rytmistra barona Wilhelma Hipssiche, nejmladší Marie (*1890) měla za manžela lékaře MUDr. Alfonse Königswiessera (1891–1958).
Adolfův mladší bratr Rudolf von Brudermann (1851–1941) byl také rakousko-uherským generálem a velitelem na východní frontě na začátku první světové války.
Odkazy
Reference
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 649, 1042 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1905; Vídeň, 1904; s. 68, 175, 758 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 311 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 137, 179 dostupné online
- ↑ Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 8 dostupné online
- ↑ Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 84, 132 dostupné online
- ↑ Bitva v průsmyku Tulghes dostupné online
- ↑ Velení armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády 1916 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online
- ↑ Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Služební postup Adolfa Brudermanna in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 23 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Brudermanna in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 16 dostupné online
- ↑ Přehled řádů a vyznamenání Adolfa Brudermanna in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 310 dostupné online
- ↑ Rodina Adolfa Brudermanna na webu geni.com dostupné online
- ↑ Rodokmen Dobřenských z Dobřenic dostupné online
- ↑ POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2011; Praha, 2010; s. 152 ISBN 978-80-85955-39-2
Literatura
- BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 92–93 (heslo Adolf von Brudermann) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2016; Brandýs nad Labem, 2012; s. 66–68 (heslo Brudermann) ISBN 978-80-904241-7-3
Externí odkazy
Adolf von Brudermann na webu austro-hungarian army