Antonín Haffenecker

Antonín Haffenecker
Jiná jména	Antonín Hafenecker
Narození	4. června 1720 Berg (Horní Tyrolsko), Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtí	16. srpna 1789 (ve věku 69 let) Praha Habsburská monarchie Habsburská monarchie
Povolání	dvorní stavitel
Znám jako	architekt a stavitel
Rodiče	Tomáš Haffenecker
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Antonín Haffenecker (Anton, Hafenecker, Hawenecker a další varianty pravopisu jména) (4. června 1720, Berg (Horní Tyrolsko) – 16. srpna 1789 Praha) byl architekt a císařský dvorní stavitel v období konce baroka do klasicismu^[1].

Do Čech přišel asi roku 1752 a pracoval zprvu jako polír. Poprvě se připomíná jménem na stavbě v Přešticích. Dále pracoval ve službách rodiny Nosticů, od nichž roku 1765 koupil Dientzenhoferův malostranský domek 465/III, ve kterém bydlel. Roku 1769 byl jmenován císařským dvorním stavitelem a dokončil tereziánskou přestavbu Pražského hradu podle plánů Nicolo Pacassiho.

• Přeštice, Kostel Nanebevzetí Panny Marie od 1765^[1] – dostavba chrámu navrženého K. I. Dientzenhoferem
• Praha 1, Nostický palác – maska vstupního portálu a attika; stavba Nostické jízdárny čp. 468/III jihovýchodně od paláce, první samostatné práce^[1]
• Praha 4 - Kunratice, kostel sv. Jakuba Většího – významná stavba^[2]
• Měšice u Prahy, zámek Měšice – významná stavba, jemnější projevy klasicismu^[1]
• Praha 1, Sweerts-Sporckův palác čp.1036/II – významná úprava po roce 1783^[1]
• Pražský hrad – v letech 1769-1775 dokončil tereziánskou přestavbu, kterou navrhl Nicolo Pacassi a prováděli ji nejdříve Anselmo Lurago (+ 1768) a Anton Kunz (+ 1769).
• Praha 1, Stavovské divadlo – nejvýznamnější stavba; základní kámen položen 7. června 1781, dokončeno 1788; Haffenecker je doložen^[1]
• Praha – jižní průčelí jezuitského gymnázia na Malostranském náměstí - klasicistní
• Město Touškov, kostel Jana Křtitele^[1]
• Lysá nad Labem, Zámek Lysá, výstavba nového západního křídla a úprava hlavního křídla zámku (kolem roku 1755)

Byl architektem středoevropského významu. V tradici monumentálního baroka navázal na Bernarda Fischera z Erlachu, přes rokokovou dekorativnost v pozdním díle dospěl ke klasicismu, v němž se budova Stavovského divadla jeví jako vrchol, srovnatelný se soudobou tvorbou divadelních budov v Evropě^[1].

• JELÍNKOVÁ-PREISNEROVÁ, Olga. Antonín Haffenecker, jeho doba a dílo. Praha: [s.n.], 1952. 116 s. 
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2. Praha: Academia, 1978. 588 s. 
• VLČEK, Pavel. Umělecké památky Prahy 3 - Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. 
• VLČEK Pavel, ANGER Jindřich: Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Academia : Praha 2004

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Haffenecker na Wikimedia Commons
• DVOŘÁK, Kamil. Architekti v Českých zemích [online]. prostor-ad.cz [cit. 2013-03-09]. [Stručný medailon se soupisem díla; rozdílné údaje o narození]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-29.