Blahotice

Blahotice
Kaplička a zámek v Blahoticích
Lokalita
Charakter	malá vesnice
Obec	Slaný
Okres	Kladno
Kraj	Středočeský kraj
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°14′16″ s. š., 14°7′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	27 (2021)[1]
Katastrální území	Blahotice (2,69 km²)
Nadmořská výška	248 m n. m.
PSČ	274 01
Počet domů	9 (2011)[2]
Blahotice
Další údaje
Kód části obce	149519
Kód k. ú.	749516
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahotice (německy Blahtitz) jsou vesnička (dnes spíše osada) v okrese Kladno, jedna z deseti částí města Slaný. Leží v údolí Červeného potoka asi 2,5 km východně od Slaného; prochází jimi silnice I/16, která spojuje Slaný a Velvary. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.^[3] V Blahoticích se na Červeném potoce nachází Blahotický rybník, ve skutečnosti rozdělený hrází s polní cestou na rybníky dva – malý (plocha 5,3 ha, objem 80 tisíc m³) a velký (plocha 16,2 ha, objem 483 tisíc m³). Blahotice jsou významným ovocnářským střediskem – téměř celé jejich okolí mezi Slaným, Vítovem a Knovízí pokrývají jabloňové sady.

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy měla v Blahoticích (Blagoticih) majetek vyšehradská kapitula. Ve 14. a počátkem 15. století byla ves v držení vladyk z Blahotic erbu dvou plamenných kruhů, kteří zde měli tvrz. Roku 1316 se jmenuje Dobrohost, syn Vícemila z Blahotic v dědické při s Vícemilem z Kvíce, Václav z Blahotic († 1414) byl kanovníkem mělnickým, později farářem v Ústí nad Labem a děkanem v Litoměřicích. V 15. století se na Blahoticích usadili vladykové z Kutrovic, později Doupovcové z Doupova. Roku 1532 koupil Blahotice Jan Luníkovský z Vraného, ale za jeho dědiců tvrz na čas zpustla. Od roku 1563 byl majitelem Blahotic Václav Pětipeský z Chyš a Egrberka, který tvrz přestavěl v renesančním slohu. V roce 1590 však toto sídlo vyhořelo. Václav Pětipeský sice získal laskavostí císaře Rudolfa II. za 50 kop grošů dřevo na opravu pohořelé tvrze přímo z císařských křivoklátských lesů, panstvo však od té doby sídlilo více na Neprobylicích a blahotickou tvrz ani po jejím obnovení příliš nevyužívalo. Václavovu vnukovi Odolenu Pětipeskému byl majetek pro účast na stavovském odboji konfiskován a Blahotice dostal roku 1623 nejprve do zástavy a roku 1638 koupí (tehdy se naposledy připomíná blahotická tvrz) Jaroslav Bořita z Martinic. Až do zrušení feudálního zřízení pak ves náležela ke slánskému panství. Po roce 1850 tvořily Blahotice nejprve součást obce Luníkov, později patřily k Vítovu, nyní spadají pod město Slaný.

• Zámek Blahotice – nevýrazná mohutná dvoupatrová budova novorenesenčního slohu. Postaven roku v sousedství zaniklé tvrze roku 1870 baronem Wernerem Friedrichem z Riese Stallburku, dnes sídlo firmy Ekofrukt, oplocený a nepřístupný.
• Kaplička Panny Marie a svatého Kryštofa – po poškození autonehodou obnovena roku 2004

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Blahotice na Wikimedia Commons
• Blahotice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Aplikace adresy na MVCR

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.