Brocno

Brocno
Domy na náměstí
Lokalita
Charakter	vesnice
Obec	Štětí
Okres	Litoměřice
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°28′38″ s. š., 14°26′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	223 (2021)[1]
Katastrální území	Brocno (12,25 km²)
PSČ	411 08
Počet domů	93 (2011)[2]
Brocno
Další údaje
Kód části obce	50784
Kód k. ú.	650781
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brocno (německy Brotzen) je vesnice s 229 obyvateli, část města Štětí v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji. Od hlavní části města Štětí je vzdálena asi 7 km směrem na severovýchod. Zástavba Brocna je od roku 1995 chráněna jako vesnická památková zóna.^[3]

První zmínky o vsi jsou z roku 1357, kdy patřila pod novou pražskou univerzitu. Tvrz na strategicky výhodném ostrohu je doložena roku 1452 a na konci 16. století byla renesančně přestavěna. V roce 1623 bylo Brocno jmenováno jako městečko s tvrzí. Přesto však charakterem Brocno zůstalo jen větší vesnicí. Koncem 17. století byla tvrz přestavěna na raně barokní zámek, který užívali jen úředníci.

V období let 1682–1802 byla obec rozdělena mezi dvě panství a podle toho se i její části nazývaly „dolní“ a „horní“. Horní Brocno náleželo k panství Chcebuz. Jeho majiteli byli nejdříve Kaplířové Osterští ze Sulevic a po třicetileté válce Pachtové z Rájova. Na jeho území existoval také dvůr Jaršlovských, který Pachtové přestavěli na barokní statek s mohutnou budovou sýpky. Ta je dnes dominantou Brocna.

Na jihozápadním okraji vesnice stojí brocenský zámek. Postaven byl nejspíše na místě starší tvrze v druhé polovině šestnáctého století Kaplíři ze Sulevic. Dochovaná podoba pochází z barokní přestavby provedené v poslední třetině sedmnáctého století.^[6]

Od roku 1995 je Brocno památkovou zónou lidové architektury.^[7] Na návsi je umístěna socha Svatého Prokopa, která je signována letopočtem 1711.^[8] Socha byla v roce 2006 odborně zrekonstruována a vyhlášena kulturní památkou^[9] K dalším kulturním památkám patří:

• usedlosti čp. 17, 67 a če. 4 a 5,
• dům čp. 122,
• čtyřpatrová barokní sýpka s pilastry^[8] u domu čp. 61.

Ve vsi bývala škola, kterou před sto lety běžně navštěvovalo 90–100 německých dětí. Býval zde také malý pivovar se sladovnou a cihelna. Dodnes se zde zachovala řada dřevěných roubených domů s podstávkou a empírové statky z konce 18. a z počátku 19. století.

V katastrálním území Brocna se rozkládá část přírodní rezervace Mokřady dolní Liběchovky.

• 
  Sýpka - dominanta obce
• 
  Roubené podstávkové domy
• 
  Roubené domy
• 
  Kaple sv. Prokopa
• 
  Roubený dům
• 
  Socha sv. Prokopa
• 
  Domy na náměstí
• 
  Bývalá škola
• 
  Dům na náměstí
• 
  Ruiny zámku
• 
  Panorama obce z jihu
• 
  Renovovaný sloup na silnici z Brocna do Chcebuze

• JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Brocno, s. 28–29. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brocno na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.