Chaitinovo číslo

Chaitinovo číslo, Ω, někdy také Chaitinova konstanta, je matematická konstanta definovaná

Ω = x { 0 , 1 } : U ( x ) S T O P 2 l ( x ) {\displaystyle \Omega =\sum _{x\in \{0,1\}^{*}:U(x)\rightarrow STOP}2^{-l(x)}}

Součet je veden přes všechny konečné posloupnosti 0 a 1 takové, že univerzální Turingův stroj U {\displaystyle U} pro danou posloupnost x {\displaystyle x} na vstupu zastaví; l ( x ) {\displaystyle l(x)} je délka x {\displaystyle x} . Z Kraftovy nerovnosti plyne, že suma je omezená a tedy dokazatelně konverguje k reálnému číslu, pro nějž platí 0 < Ω < 1 {\displaystyle 0<\Omega <1} . Toto reálné číslo však nelze žádným algoritmem spočítat s přesností vyšší než striktně daný počet binárních míst; speciálně pak neexistuje algoritmus schopný hodnotu Chaitinova čísla libovolně aproximovat. Znalost hodnoty Ω {\displaystyle \Omega } s dostatečnou přesností by totiž řešila problém zastavení, o němž Alan Turing dokázal, že je algoritmicky neřešitelný.

Chaitinovo číslo je tedy reálné číslo, pro nějž je matematicky dokazatelné, že jej nebudeme umět nikdy spočítat ani se k jeho hodnotě přiblížit nad určitou mez přesnosti.

Vlastnosti

  • Chaitinovo číslo Ω {\displaystyle \Omega } je rovno limitě pravděpodobnosti, že univerzální Turingův stroj zastaví pro náhodně generovanou posloupnost délky n {\displaystyle n} nul a jedniček na vstupu, je-li tato generována jako iid z alternativního rozdělení s parametrem p = 1 / 2 {\displaystyle p=1/2}
  • Ve dvojkovém zápisu prvních n {\displaystyle n} znaků hodnoty Ω {\displaystyle \Omega } se poměr 0 a 1 blíží 1 / 2 {\displaystyle 1/2} . Odpovídající vlastnost platí rovněž pro zápis Ω {\displaystyle \Omega } v soustavě s libovolným základem.
  • Obecněji jakákoli předem dané binární slovo se ve dvojkovém zápise Ω {\displaystyle \Omega } vyskytuje s četností odpovídající jeho pravděpodobnosti při iid generování z alternativního rozdělení s parametrem p = 1 / 2 {\displaystyle p=1/2} . Vlastnost rovněž zůstává zachována také pro zápis Ω {\displaystyle \Omega } v soustavě s libovolným základem d {\displaystyle d} ; pravděpodobnost je nutno přepočítat pro diskrétní rovnoměrné rozdělení s parametrem d {\displaystyle d}