Ferdinand von Blumfeld

Dr. Ferdinand von Blumfeld
Ministr zemědělství Předlitavska
Ve funkci: 19. června 1895 – 30. září 1895
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	Erich von Kielmansegg
Předchůdce	Julius von Falkenhayn
Nástupce	Johann Ledebur-Wicheln
Ve funkci: 21. prosince 1899 – 18. ledna 1900 (správce)
Panovník	František Josef I.
Předseda vlády	(Manfred z Clary-Aldringenu) Heinrich von Wittek (pověřený)
Předchůdce	Manfred z Clary-Aldringenu
Nástupce	Karl von Giovanelli
Narození	3. listopadu 1836 Maribor Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	13. března 1902 (ve věku 65 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Profese	státní úředník
Ocenění	Řád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ferdinand von Blumfeld (3. listopadu 1836 Maribor – 13. března 1902 Vídeň), též Ferdinand Florentin von Blumfeld, byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a státní úředník, koncem 19. století dvakrát krátce ministr zemědělství Předlitavska.

Narodil se 3. listopadu 1836 ve městě Marburg ve Štýrsku (dnes Maribor ve Slovinsku). Absolvoval Tereziánskou akademii a roku 1862 získal titul doktora práv.^[1]

V roce 1858 nastoupil do zaměstnání jako auskultant (justiční čekatel) u zemských soudů ve Vídni, odkud přešel r. 1861 jako praktikant na dolnorakouskou finanční prokuraturu, r. 1864 jako adjunkt na ministerstvo obchodu a po roce 1866 jako ministerský koncipista na železniční oddělení a předsednictvo vlády.^[1]

Když se počátkem roku 1868 vyčlenilo samostatné ministerstvo zemědělství (orby), podílel se Blumfeld jako prezidiální sekretář na jeho organizaci. Poté, co toto ministerstvo převzalo roku 1872 od ministerstva financí správu státních statků, dostal Blumfeld za úkol starat se o právní a administrativní agendu s tím spojenou. 21. května 1874 získal titul ministerského rady. 29. dubna 1886 byl jmenován sekčním šéfem^[1] (odborovým přednostou).^{[p 1]}

Na jaře 1888 mu byla postupně svěřena kontrola záležitostí předsednické kanceláře ministerstva, přímá a nepřímá podpora zemědělství (výstavy, dotace, vzdělání a zkoušky) a statistika.

Ministrem se stal nejprve od 19. června 1895 do 30. září 1895 jako sekční šéf ministerstva a provizorní správce rezortu ve vládě Ericha Kielmansegga. Opětovně se členem vlády stal ve vládě Manfreda Clary-Aldringena. Tentokrát post zastával v období 21. prosince 1899 – 18. ledna 1900, opětovně coby provizorní správce rezortu, na který nastoupil coby sekční šéf ministerstva.^[2]

Zemřel 13. března 1902 ve Vídni, pohřben byl na centrálním hřbitově.^[3]

Za pracovní zásluhy mu byl roku 1870 udělen Řád železné koruny III. třídy a v červnu 1889 tentýž řád II. třídy. 10. dubna 1893 byl jmenován tajným radou.^{[p 2]} V roce 1887 získal záslužný řád velkovévody toskánského.^[1]

Vláda Ericha Kielmansegga (1895)
Předseda vlády Předlitavska	Erich von Kielmansegg (19. června – 30. září 1895)
Ministři Předlitavska	Erich von Kielmansegg (vnitro) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) • Edward Rittner (kult a vyučování) • Karl Krall von Krallenberg (spravedlnost) • Heinrich von Wittek (obchod) • Ferdinand von Blumfeld (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Apolinary Jaworski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)

Vláda Manfreda Clary-Aldringena (1899–1900)
Předseda vlády Předlitavska	Manfred z Clary-Aldringenu (2. října 1899 – 21. prosince 1899) •→ Heinrich von Wittek – pověřený (21. prosince 1899 – 18. ledna 1900)
Ministři Předlitavska	Ernest von Koerber (vnitro) •→ Josef Stummer (vnitro; správce) • Seweryn Kniaziołucki (finance; správce) •→ Adolf von Jorkasch-Koch (finance; správce) • Wilhelm von Hartel (kult a vyučování; správce) •→ Alfred von Bernd (kult a vyučování) • Eduard von Kindinger (spravedlnost) •→ Ferdinand von Schrott (spravedlnost; správce) • Franz Stibral (obchod; správce) • Manfred z Clary-Aldringenu (zemědělství) •→ Ferdinand von Blumfeld (zemědělství; správce) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Kazimierz Chłędowski (haličské záležitosti)
Společní ministři Rakousko-Uherska	Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) • Benjámin Kállay (finance)