Figurína

Hořící Morana v Praze, 2018

Figurína je uměle zhotovená postava zobrazující člověka, ať už konkrétního nebo obecnou postavou, případně jiného tvora. Figurína člověka, zpravidla užívaná k prezentaci oděvů a bez osobních rysů, se nazývá manekýn nebo manekýna, odlišné figuríny se pak používají při výuce lékařství. Kromě toho se figuríny objevují v mnoha náboženských, lidových i politických rituálech, při kterých jsou často symbolicky ponižovány skrze své zničení, typicky spálení.

Náboženské a lidové figuríny

  • čarodějnice, pálená o českém pálení čarodějnic[1]
  • Dziewana a Morana, dvě modly vynášené na bidlech ve středověkém Polsku podle kronikáře Jana Długosze.[2]
  • German, Džerman, Kalojan či Skalojan, hliněná figurína házená v severním Bulharsku a přilehlých srbských oblastech do řeky na zajištění vláhy polí.[2]
  • Guy Fawkes, pálený o britské noci Guy Fawkese
  • Kamenování satana během muslimské pouti hadždž, kde je namísto figuríny použita zeď.
  • Jidáš pálený o Zeleném čtvrtku v několika obcích kolem Vysokého Mýta,[3] a další formy vodění Jidáše.
  • král, figurína ze slámy, házená do vody o českých králenských slavnostech.[2]
  • Kostroma nebo Kostruboňka házení do vody v Rusku a na Ukrajině.* Marena, topená na Ivana Kupala, tedy na svatojánskou noc.[2]
  • Maslenica (Мaсленица), figurína, která je upálena, případně i pohřbena, na konci stejnojmenného ruského svátku, odpovídajícího masopustu.[2]
  • Masopust či Bakchus, někdy nahrazený basou či maskou kobyly, souzený a pohřbívaný na konci českého masopustu.[3]
  • Marena a Kupalo, topení na Ivana Kupala, tedy na svatojánskou noc.[2]
  • proutěný muž, podle římských zdrojů obrovská figurína z proutí naplněná lidmi a zvířaty užívaná při obětování keltskými druidy[4]
  • Rávana, figurína stejnojmenného démonického krále pálená o hinduistickém svátku Dasara.
  • Smrt, Smrtka, Morana, Mořena a podobně je během českého vynášení smrti topena, někdy namísto toho pálena či pohřbívána. Někdy se navíc vynáší i Smrťák.[3] Obdobná figurína je vynášena i na Slovensku a v Lužici.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ FRAZER, James George. Zlatá ratolest. Překlad Věra Heroldová-Šťovíčková, Erich Herold. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. 671 s. ISBN 978-80-7380-017-8. S. 685. 
  2. ↑ a b c d e f g VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. [s.l.]: Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 210–213, 217–218. 
  3. ↑ a b c LANGHAMMEROVÁ, Jiřina. Čtvero ročních období v lidové tradici. [s.l.]: Petrklíč, 2008. ISBN 978-80-7229-171-7. S. 20–21, 29, 128. 
  4. ↑ DAVIDSON, Hilda Ellis. Myths and Symbols in Pagan Europe: Early Scandinavian and Celtic Religions. [s.l.]: Syracuse University Press, 1988. Dostupné online. S. 60. (anglicky) 

Externí odkazy