Furkotský štít

Furkotský štít
Furkotský štít z Furkotskej doliny.
Furkotský štít z Furkotskej doliny.

Vrchol2405 m n. m.
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
PohoříVysoké Tatry
Souřadnice49°10′7″ s. š., 20°1′37″ v. d.
Furkotský štít
Furkotský štít
Prvovýstupprvní známí turisté K. Tetmajer, T. Żeleński v období 1889 – 1893
HorninaŽula
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Furkotský štít (2 405 m n. m.) je tatranský štít nedaleko žlutě značeného přechodu Mlynická dolina - Furkotská dolina v oblasti Bystrého sedla. Kdysi byl (i nyní je) hojně navštěvovaný, nalézal se jen 35 výškových metrů sutí od turistické značky, tj. ze sedla. Dnes je značka přeložena mezi Bystré věžičky a Bystré hrby, na Bystrou lávku a cesta vystrojena řetězy pro ulehčení výstupu, kvůli rozlámanému terénu původní trasy. Ze štítu je kruhový výhled.

O původu zvláštního názvu existují tři teorie: z goralského "furkotat" - žbluňkat a šumět, z keltského "furka" - ostrý, nebo latinsko-germánského "furka" - sedlo, nejspíše Sedielkový priechod.

Topografie

Furkotský štít je uzlový bod v rozsoše Kriváně, od Hrubého vrchu ho odděluje blízká nevýrazná Furkotská priehyba, na jih z něj přes Bystré sedlo vybíhá Soliskový hřeben dělící Mlýnickú dolinu od Furkotskej doliny. Na jihozápad přes Furkotské sedlo pokračuje hřeben kriváňské rázsochy na Ostrou.

Dnes je žlutá značka vedena mezi věžičky na Bystrou lávku.

Výstupy

Na snadno dostupný vrchol se sice chodilo odedávna, ale první zaznamenaný provedli Poláci Kazimierz Przerwa-Tetmajer a Tadeusz Boy-Żeleński s horskými vůdci mezi lety 1889 - 1893. První zimní výstup uskutečnili E. Baur, Alfred Martin a H. Schäfer 4. ledna 1906.

Nejlehčí cesta na vrchol vede neznačenou cestou z Bystrého sedla po bývalém turistickém chodníku. Využívá se i jako nejjednodušší přechod na Hrubý vrch - II, exponované. Horští vůdci sem obvykle své klienty nevodí. Existují lobbystické snahy prosadit vyznačkovaní štítu, nebo i obou.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Furkotský štít na slovenské Wikipedii.

  • A. Puškáš: Vysoké Tatry, horolezecký průvodce - monografie, díl IX, Sport 1988.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Furkotský štít na Wikimedia Commons
  • Furkotský štít na SummitPost.org
  • Trasy na různé vrcholy a sedla
  • Furkotský štít v zimě na Horydoly.cz


Tatry (viz také Ochrana přírody v Tatrách)
Podcelky
Vybrané vrcholy Východních Tater
Gerlachovský (2654) • Gerlachovská veža (2642) • Lomnický (2633) • Ľadový (2627) • Pyšný (2621) • Zadný Gerlach (2616) • Lavínový (2606) • Malý Ľadový (2602) • Kotlový (2601) • Lavínová veža (2600) • Malý Pyšný (2590) • Veľká Litvorová veža (2581) • Strapatá veža (2565) • Kežmarský (2556) • Vysoká (2547) • Malá Litvorová veža (2547) • Supia veža (2540) • Končistá (2537) • Baranie rohy (2526) • Dračí (2523) • Veľká Vidlová veža (2522) • Veterný (2515) • Malý Kežmarský (2514) • Zadný Ľadový (2512) • Rysy (2503) • Kriváň (2495) • Snehový (2465) • Slavkovský (2452) • Východná Vysoká (2429) • Kôprovský (2363) • Kozi Wierch (2291) • Jahňací (2230) • Havran (2151) • Ždiarska vidla (2141) • Hlúpy (2061) • Zadné Jatky (2020)
Sedla Východních Tater
Bystré (2314) (Bystrá lávka) • Kopské (1750) • Ľaliové (1952) • Lomnické (2190) • pod Ostrvou (1966) • pod Svišťovkou (2023) • Poľský hrebeň (2200) • Predné Kopské (1780) • Priečne (2353) • Prielom (2290) • Sedielko (2376) • Široké (1826) • Váha (2340) • Vyšné Kôprovské (2180)
Vybrané vrcholy v Západních Tatrách
Bystrá (2248) • Jakubina (2194) • Baranec (2185) • Baníkov (2178) • Plačlivé (2125) • Ostrý Roháč (2088) • Volovec (2063) • Brestová (1903) • Wielki Giewont (1895) • Sivý vrch (1805) • Osobitá (1687)
Sedla v Západních Tatrách
Baníkovské (2045) • Bystré (1960) • Gáborovo (1890) • Jamnícke (1908) • Pálenica (1570) • Parichvost (1870) • Pyšné (1791) • Račkovo (1958) • Smutné (1965) • Tomanovské (1686) • Žiarske (1917)