Gabriele Oriali (25. listopad 1952, Como, Itálie) je bývalý italský fotbalový záložník a sportovní ředitel.
Již od roku 1966 byl hráčem Interu. Nejprve hrál v mládežnických týmech a v roce 1971 v 18 letech odehrál první utkání za dospělé. Za Nerazzurri odehrál za 13 sezon celkem 398 utkání a vstřelil 44 branek. Získal s ní dva tituly (1970/71, 1979/80) a dvě vítězství v italském poháru (1977/78, 1981/82). Nejlepšího výsledku v evropský pohárech bylo prohrané finále v poháru PMEZ 1971/72. V roce 1983 odešel do Fiorentiny, kde po čtyřech sezonách v roce 1987 ukončil kariéru.
Po ukončení fotbalové kariéry se stal sportovním manažerem. V letech 1994 až 1998 byl v Boloni.[1] Poté působil v Parmě,[2] a v Interu.[3] V létě 2010 oznámil rezignaci, kvůli neshodám s vedením.[4]
V létě 2014 byl jmenován FIGC manažerem reprezentace a pomohl tak Mancinimu postavit kádr pro vítězné ME 2020. V letech 2019 až 2021 se vrátil jako týmový manažer do Interu.[5][6]
Hráčská statistika
Reprezentační kariéra
Za reprezentaci odehrál 28 utkání a vstřelil 1 branku a to proti Švédsku (1:0) 26. září 1979.[7] První utkání odehrál 21. prosince 1978 proti Španělsku (1:0).[8] Zůsčastnil se ME 1980, kde odehrál první tři zápasy. Na MS 1982 odehrál kromě prvních dvou utkání všechna. Domů si odvezl zlatou medaili. Dne 29. května 1983 odehrál svůj poslední zápas v reprezentaci proti Švédsku (0:2).[9]
Statistika na velkých turnajích
Hráčské úspěchy
Klubové
Reprezentační
Individuální
- člen síně slávy italského fotbalu (2019)
- člen Golden Foot (2021)
Vyznamenání
Zlatý límec za sportovní zásluhy (2017)[17]
Řád zásluh o Italskou republiku (2021)[18]
Odkazy
Reference
- ↑ http://archiviostorico.gazzetta.it//1998/giugno/09/Bologna_Oriali_dimette_Cinquini_nuovo_ga_0_9806095840.shtml
- ↑ http://archiviostorico.gazzetta.it//1998/giugno/12/Oriali_gia_Parma_una_sfida_ga_0_9806126173.shtml
- ↑ http://archiviostorico.gazzetta.it//1999/giugno/05/Oriali_disegna_nuova_Inter_ga_0_9906059058.shtml
- ↑ https://web.archive.org/web/20100722183012/http://www.lastampa.it/sport/cmsSezioni/calcio/201007articoli/28190girata.asp
- ↑ https://www.inter.it/it/news/2021/08/20/comunicato-ufficiale-gabriele-oriali.html
- ↑ https://www.transfermarkt.de/gabriele-oriali/profil/trainer/12577
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371723
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2371729
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/2244970
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185291
- ↑ a b https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/1185294
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965858
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965871
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965879
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965881
- ↑ https://www.transfermarkt.de/spielbericht/index/spielbericht/965884
- ↑ https://web.archive.org/web/20171222053441/http://www.figc.it/it/204/2540393/2017/12/News.shtml
- ↑ https://www.quirinale.it/elementi/59113
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriele Oriali na italské Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriele Oriali na Wikimedia Commons
- Profil hráče na Transfermarktu
- Profil hráče na National-football-teams.com (anglicky)
Související články
Reprezentační kariéra |
Mistrovství Evropy 1980 – Itálie | | Hráči | 1 Dino Zoff, 2 Franco Baresi, 3 Giuseppe Baresi, 4 Mauro Bellugi, 5 Antonio Cabrini, 6 Fulvio Collovati, 7 Claudio Gentile, 8 Aldo Maldera, 9 Gaetano Scirea, 10 Giancarlo Antognoni, 11 Romeo Benetti, 12 Ivano Bordon, 13 Ruben Buriani, 14 Gabriele Oriali, 15 Marco Tardelli, 16 Renato Zaccarelli, 17 Alessandro Altobelli, 18 Roberto Bettega, 19 Franco Causio, 20 Francesco Graziani, 21 Roberto Pruzzo, 22 Giovanni Galli | | Trenér | | Mistrovství světa 1982 – Itálie | | Hráči | 1 Dino Zoff, 2 Franco Baresi, 3 Giuseppe Bergomi, 4 Antonio Cabrini, 5 Fulvio Collovati, 6 Claudio Gentile, 7 Gaetano Scirea, 8 Pietro Vierchowod, 9 Giancarlo Antognoni, 10 Giuseppe Dossena, 11 Gianpiero Marini, 12 Ivano Bordon, 13 Gabriele Oriali, 14 Marco Tardelli, 15 Franco Causio, 16 Bruno Conti, 17 Daniele Massaro, 18 Alessandro Altobelli, 19 Francesco Graziani, 20 Paolo Rossi, 21 Franco Selvaggi, 22 Giovanni Galli | | Trenér | | |
Portály: Fotbal | Itálie | Lidé