Granátová skála
Přírodní památka Granátová skála | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
Částečný pohled na skálu | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 9. prosince 1940 |
Nadm. výška | 405–428 m n. m. |
Rozloha | 0,03 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | Česko Česko |
Okres | Tábor |
Umístění | Tábor |
Souřadnice | 49°24′37,08″ s. š., 14°39′20,52″ v. d. |
Granátová skála | |
Další informace | |
Kód | 2500 |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tento box:
|
Granátová skála je klínovitý skalní výchoz v centrální části města Tábor na pravém břehu řeky Lužnice, v parku pod Kotnovem, pod zdmi ulice Na Parkánech, u kostela svatého Filipa a Jakuba. Je chráněná již od roku 1940 jako přírodní památka, správu vykonává Krajský úřad Jihočeského kraje. Podnět k ochraně podal táborský přírodovědec Antonín Hnízdo.
Geologie
Migmatit, tvořící Granátovou skálu, vznikl ve dvou etapách, které lze rozeznat na základě odlišného zbarvení. Tmavé části jsou starší, zatímco světlejší úseky vznikly později. Obecně se předpokládá, že k vytvoření masivu vedl průnik horkého magmatu do původní rulové horniny. Ztuhlé magma se přitom projevilo světlými místy v jinak tmavém materiálu. Protože se ale starší a novější část horniny neliší ve svém chemickém složení, domnívá se geolog Petr Rajlich, že příčinou vzniku mohl být dopad meteoritu.
Ve světlých místech jsou hojně obsažené krystaly granátů. Ty největší dosahují téměř velikosti vlašského ořechu, většina je ale drobnější. Jedná se o běžnější typ (almandin) a nikoliv známý, ale vzácnější pyrop, tedy tzv. český granát.
Historie lokality
Skála v současnosti dosahuje v odhalené části výšky 23 m a šířky asi 10 m. V minulosti však byla zřejmě výrazně větší a podle záznamů z 19. století se totožné výchozy nalézaly i na druhém břehu řeky. Velká část materiálu byla odtěžena a použita především k vydláždění starých táborských ulic, hornina ale posloužila i k výstavbě domů či patníků. Také mnohé krystalky granátů byly ze skály v době před její památkovou ochranou odebrané, jak ukazují prázdné jamky v hornině.
Odkazy
Reference
Literatura
- ALBRECHT, Josef a kolektiv. Chráněná území ČR, svazek VIII. Českobudějovicko. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. ISBN 80-86064-65-4. Kapitola Granátová skála, s. 439.
- RAJLICH, P. Přírodní památka Granátová skála. Informační leták. 1. vyd. Tábor: OSSIS, 2008.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Granátová skála na Wikimedia Commons
Chráněná území v okrese Tábor | |
---|---|
Přírodní parky | |
Chráněné krajinné oblasti | |
Národní přírodní památky | |
Přírodní rezervace | Borkovická blata • Dráchovské louky • Dráchovské tůně • Horusická blata • Choustník • Kladrubská hora • Kozohlůdky • Pacova hora • Písečný přesyp u Vlkova • Rod • V Luhu |
Přírodní památky | Černická obora • Černýšovické jalovce • Doubí u Žíšova • Farářský rybník • Granátová skála • Hroby • Jesení • Kozí vršek • Kozlov • Kutiny • Luna • Lužnice • Nový rybník u Soběslavi • Ostrov Markéta • Stříbrná Huť • Tábor – Zahrádka • Údolí Lužnice a Vlásenického potoka • Veselská blata • Vlašimská Blanice • Zeman • Židova strouha |