Hilzerové

Hilzerové byl rakouský rod zvonařů, kteří působili v letech 1838–1907 ve Vídeňském Novém Městě, v Rakousku. Josef Hilzer byl zvonař v Jihlavě.

Zvonaři v Rakousku

Zakladatelem zvonařství ve Vídeňském Novém Městě byl Ignaz Hilzer (24. června 1810 St. Bernard u Hornu –25. března 1880 Vídeňské Nové Město), který v roce 1838 převzal malou dílnu Josefa Schweigera (zemřel 1802), kterou vedla jeho vdova.[1] Podle zdroje Sloupnický PELMEL[2] koupil zvonařskou dílnu v roce 1841 od Jakoba Korrentsche. Z malé slévárny vybudoval jednu z nejdůležitějších zvonařských dílen v k .k . Monarchie a stal se k.k. Hofglockengießer (k. k. Vrchní dvorní zvonařství).

V roce 1871 do firmy vstoupil Peter Ignaz Hilzer (19. června 1846 Vídeňské Nové Město – 29. listopad 1907 Vídeňské Nové Město) syn Ignaze Hilzera, který se po smrti otce stal jediným vlastníkem zvonařství. Po smrti Hilzerova syna převzal zvonařství v roce 1931 Max Samassa z Lublaně.[3]

Slévárna do roku 1906 vyrobila 6600 zvonů o celkové hmotnosti 1800 tun. Zvony byly dodávány mimo jiné i do Turecka, Číny a Japonska. V roce 1891 byl vyroben zvon Kaiser Franz pro baziliku Mariazell o průměru 2,13 m. V roce 1942 byl zabaven pro válečnou výrobu.[4]

Zvony

Ignác Hilzer

  • Třemešná, kostel sv. Šebestiána, 1780, průměr 110 cm, hmotnost 674 kg.
  • Kunčice po Ondřejníkem, kostel sv. Maří Magdalény, 1814, průměr 375 mm, hmotnost 35 kg a z roku 1861, průměr 475 mm, hmotnost 70 kg.[5]
  • Sloupnice, kostel sv. Mikuláše, 1856, cimbály o hmotnosti 892 liber (asi 500 kg).[2]
  • Lhenice, kostel sv. Jakuba,1872, zvon Jan Nepomucký, hmotnost 154 kg.[6]
  • Běšíny, kostel sv. Bartoloměje, 1868, zvon sv. Jan Nepomucký, (rekvizice, první světová válka).[7]
  • Kovanec, kostel ČCE, 1876, dva zvony o hmotnosti 662 kg a 318 kg
  • Dětřichov, 1883.
  • Rožňava, katedrála Nanebevzetí Panny Marie, 1876, průměr 163 cm, hmotnost 2800 kg.
  • Dobratice, kostel sv. Jakuba a Filipa, 1878, hmotnost 369, (rekvizice 16. dubna 1916)[8]

Peter Hilzer

  • Křížov, kaple svatého Františka Xaverského,1883.
  • Kopřivnice, kostel sv. Bartoloměje, 1894 (rekvírováno v letech 1916–17).[9]
  • Máchov, kostel sv. Václav, 1885, dva zvony, menší o hmotnosti přetaven 1895, nová hmotnost 288 kg.[10]
  • Danilovo (Ukrajina), Kostel svatého Mikuláše, 1892.
  • Mělník, evangelický kostel,1897, zvon Komenský, průměr 100 cm, výška 74 cm.[11]
  • Milíčovice, zvonička,1881, 307 kg, (rekvizice první světová válka.)[12]
  • Mariazell, bazilika Mariazell, 1891, průměr 2,31 cm, (rekvizice 19. dubna 1942)[4]
    • 1901 zvon Gabriel, (rekvírován 19. dubna 1942).
  • Miletín, zvonice u kostela Zvěstování Panny Marie, 1887, hmotnost 697 kg, (rekvizice, shozen z věže 18.–19. prosince 1916).[13]
  • Úherce, kostel sv. Josefa, 1901, čtyři zvony, (rekvizice první světová válka).[14]
  • Nikolčice, kostel sv. Jakuba Většího, 1897, (rekvizice první světová válka).[15]
  • Brezová pod Bradlom, evangelický kostel, 1898, hmotnost 620 kg.[16]
  • Svitavy, kostel sv. Josefa, 1896, pět zvonů: sv. Josef (hmotnost: 2834 kg), Neposkvrněné početí P. Marie (hmotnost: 1372 kg), sv. Alfons (hmotnost: 798 kg), sv. František Xaverský (hmotnost: 325 kg) a sv. Gerard Majela (hmotnost: 176 kg), (rekvizice 7. září 1916).[17]
  • Olomouc, kostel sv. Mořice, 1888, zvon Maria hmotnost 7020 kg, vystavován na Jubilejní výstavě ve Vídni, (rekvizice, září 1916, zlomek uchován v olomouckém muzeu).[18]
  • Vacov, kostel sv. Mikuláše, 1889, zvon Josef, hmotnost 229 kg, (rekvizice 12.12.1916).[19]
  • Číměř, Kostel svatého Jiljí (Číměř), 1907, zvon sv. Josef, hmotnost 430 kg


Zvonař v Jihlavě

Zvonařem v Jihlavě byl Josef Hilzer, kde působil v letech 1823 až 1872.[20][21]

Zvony

  • Božejov, kostel, 1823
  • Bohdaneč, kostel, 1835,
  • Humpolec, farní kostel, 1835 zvon Mikuláš
  • Tišnov, kostel, 1839, zvon Václav, průměr 150 cm, hmotnost 1713 kg (rekvizice 10. března 1917.[22]
  • Bystřice nad Pernštejnem, 1841, po požáru věží farního kostela sv. Vavřince (dochovaný téměř dvoutunový Vavřín, malý Petr a Pavel, maličký Umíráček)
  • Želiv, klášterní kostel, 1846
  • Senožaty, kostel, 1848
  • Ml. Bříšť, kostel, 1848
  • Polná, kostel Nanebevzetí Panny Marie, 1864, tři zvony (rekvizice první světová válka).[23] 1867 dva zvony[24] (rekvizice 26.–28. září 1916)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Glockengießerei Hilzer na německé Wikipedii.

  1. ↑ Peter Ignatz (1845–1907). www.biographien.ac.at [online]. Institut für Neuzeit- und Zeitgeschichtsforschung Österreichisches Biographisches Lexikon, 2003 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. ISBN 978-3-7001-3213-4. (německy) 
  2. ↑ a b HOLUB, Josef. Sloupenské zvony hodinové – cimbály. Sloupenický PELMEL. 11. srpen 2015, roč. 17, čís. 4, s. 12. Dostupné online. 
  3. ↑ Samassa Max (1862–1945). www.biographien.ac.at [online]. Österreichisches Biographisches Lexikon und biographische, 2003 [cit. 2019-12-29]. Dostupné online. Dostupné také na: [2]. ISBN 978-3-7001-3213-4. (německy) 
  4. ↑ a b Basilika Mariazell - Benediktiner Superiorat. www.basilika-mariazell.at [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. (německy) 
  5. ↑ Zvony :: farnost Čeladná a Kunčice. www.rk-farnost-celadna.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  6. ↑ BUMBA, Jan. O svatojakubských zvonech. Moje Lhenicko. Červen 2017, roč. 35, čís. 6, s. 10–11. Dostupné online. 
  7. ↑ www.besiny.wz.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  8. ↑ Zvony :: farnost Čeladná a Kunčice. www.rk-farnost-celadna.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  9. ↑ TICHÁNEK, Jiří. Stará Kopřivnice v dokumentech a fotografiích. Kopřivnice: Město Kopřivnice, 1998. 253 s. ISBN 80-238-3958-6. S. 79–80. 
  10. ↑ KOHL, Jiří. Farnost sv. Václava v Machově. www.machov-kostel.wz.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  11. ↑ PFANNOVÁ, Hana. Takový zástup svědků : sborník k výročí 110 let od postavení kostela, 105 let od příchodu prvního faráře sboru ThDr. Františka Žilky, 70 let od postavení Husova domu, 70 let působení pěveckého sboru. V Mělníku: Farní sbor Českobratrské církve evangelické, 2007. 47 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87098-02-8, ISBN 80-87098-02-1. OCLC 188563001 S. 13. 
  12. ↑ Milíčovice - Historie obce. www.milicovice.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  13. ↑ Miletín. www.hlavati.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30. 
  14. ↑ KOSTELY A KAPLE - KOSTELY. www.farnost-nyrany.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Informace o naší farnosti – Farnost Šitbořice [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  16. ↑ Brezová pod Bradlom - evanjelický kostol. www.boroko.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30. 
  17. ↑ Svitavské zvony - Římskokatolická farnost Svitavy [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ Smutný osud zvonu Maria. Z historie zvonů na věži olomouckého kostela sv. Mořice. Olomoucký REJ [online]. 2017-01-22 [cit. 2019-12-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-12-30. 
  19. ↑ BEČVÁŘ, Jiří. Osudy zvonů ve vacovském kostele. Vacovský zpravodaj. 22. leden 2009, roč. 25, čís. 1, s. 4. Dostupné online. 
  20. ↑ RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství, studie kulturní. Dodavky a oprávky k studii kulturní O českém zvonařství.. [s.l.]: [s.n.], 1885. Dostupné online. S. 76. 
  21. ↑ RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství, studie kulturní. Dodavky a oprávky k studii kulturní O českém zvonařství.. [s.l.]: [s.n.], 1887. Dostupné online. S. 181. 
  22. ↑ KOS, Jan. Tišnovské noviny [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ Zvony polenského kostela: Polná. www.mesto-polna.cz [online]. [cit. 2019-12-30]. Dostupné online. 
  24. ↑ MAREK, Jiří. Historie stavebního vývoje děkanského chrámuNanebevzetí Panny Marie v Polné. [s.l.]: [s.n.], 2011. Dostupné online. S. 19. Diplomová práce. 

Externí odkazy