Katedrála svatého Štěpána (Hvar)
Katedrala sv. Stjepana I., pape i mučenika | |
---|---|
Místo | |
Stát | Chorvatsko Chorvatsko |
Župa | Splitsko-dalmatská |
Obec | Hvar |
Souřadnice | 43°10′19,86″ s. š., 16°26′35,37″ v. d. |
Katedrála svatého Štěpána ve Hvaru | |
Základní informace | |
Diecéze | hvarská |
Zasvěcení | Štěpán I. |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | baroko |
Výstavba | 16.–18. století |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
Oficiální web | http://www.hvarheritage.com/en/cultural-heritage/st-stephen-cathedral |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Katedrála svatého Štěpána, papeže a mučedníka (chorvatsky Katedrala sv. Stjepana Pape) je hlavním římskokatolickým kostelem města Hvaru a hvarské diecéze na ostrově Hvaru v Chorvatsku. Jedná se o chorvatskou kulturní památku číslo Z-5084.[1]
Historie
Na místě dnešní katedrály stál původně benediktýnský klášter s kostelem Panny Marie. Katedrála byla zbudována ve 13. století, kdy bylo biskupství přesunuto ze Starého Gradu do Hvaru. Současná trojlodní katedrála byla postavena v průběhu 16.–18. století. Zvonice byla postavena v letech 1549–1550. V interiéru katedrály je řada prvků z původní gotické stavby, jako jsou kazatelny, pulpity, křtitelnice a reliéfy.
Vnitřní vybavení
Hlavní vstup do katedrály zdobí novodobé bronzové dveře z roku 1990, jejichž autorem je sochař Kuzma Kovačić.
Jižní loď
Od vstupu do katedrály proti směru hodinových ručiček:
- Oltář svatého Josefa a svatého Jana Trogirského, oltářní obraz Panny Marie od Domenica Ubertiho pochází z roku 1692. V kapli je náhrobek hvarské šlechtičny Lucrecie Fazanić-Capogrosso z roku 1607,
- Oltář Panny Marie, svatého Jeronýma a svatého Kajetána. Oltářní obraz je dílem Andrea Celestiho z 17. století. Před oltářem je náhrobek biskupa Piruliho z roku 1692,
- Oltář Panny Marie Karmelské byl zbudován nákladem rodiny Hentorović. Oltářní obraz je dílem Leonarda Negriho. Dále je zde cenná ikona Panny Marie (Gospa od Puta) ze 13. století, o které se traduje, že pochází z původního benediktinského kostela.
- Kaple Svatého kříže, na oltáři z černého mramoru z roku 1692 je umístěn pozdně gotický kříž od Juraje Petroviće z 15. století.
Hlavní loď
Při vstupu do kněžiště jsou umístěny dvě pozdně gotické kazatelny a dva pulpity, které pocházejí z původní katedrály. Některé románské prvky pocházejí ze 12. století. Je zde rovněž umístěn epitaf Niko Vukašinoviće z roku 1607 s nápisem v chorvatštině.
Hlavní barokní oltář ze 17. století je zasvěcen patronu kostela, svatému Štěpánovi. Oltář je dílem benátských mistrů Melchisedecha a Baldassare Longhena (autorů benátského kostela Basilica di Santa Maria della Salute). Kamenické práce provedl mistr Ivan Pomenić z ostrova Korčula. Oltářní obraz, na kterém je zobrazena Panna Maria spolu se svatým Štěpánem, svatým Jeronýmem a svatým Karlem Boromejským je dílem Jacopo Negrettiho, které po jeho smrti dokončil Nicolo Reineri Mabuseo.
Severní loď
Od hlavního oltáře proti směru hodinových ručiček:
- Kaple svatého Prospera. Barokní oltář byl zbudován v 18. století. Je zde sarkofág světce, který je rovněž patronem města, a byl zbudován v roce 1859 A. Brescolinim z Padovy. V severní stěně katedrály vedle vstupu do biskupského muzea je náhrobek biskupa Juraje Dubokoviče z roku 1874,
- Oltář Nejsvětější Svátosti, který je dílem Pavao Tremingnona z roku 1694. Tabernákl pak vytvořil Viviani okolo roku 1700,
- Oltář svatého Antonína; oltářní obraz Panny Marie a svatého Antonína z roku 1687 je pravděpodobně dílem Andrea Celestiho,
- Oltář Panny Marie Bolestné. Vnější obraz je dílem malíře Grapinelliho z roku 1742. Obraz Piety je přisuzován španělskému malíři Juanu Boschettiovi, okolo roku 1520.
- V pilíři severní lodi je zabudován gotický reliéf, který pochází z původního gotického kostela a je datován do 15. století. Je patrně dílem místního sochaře ze školy Juraje Dalmatinace.
- Oltář svatého Petra; oltářní obraz svatých Petra a Pavla je pravděpodobně dílem benátského malíře Antonia Zanchiho ze 17. století. Obraz byl restaurován Pasquale Renisem z Brindisi v roce 1804.
Odkazy
Reference
- ↑ Registar kulturnih dobara - Hvar, Katedrala sv. Stjepana Pape [online]. Ministarstvo kulture Republike Hrvatske [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-10-05. (chorvatsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu katedrála svatého Štěpána na Wikimedia Commons
- Cathedral of St. Stephen [online]. Grad Hvar [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (anglicky)
- Katedrála Sv. Štěpána (Stjepana) [online]. PROSTOR - architektura, interiér, design [cit. 2018-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-13.
Město Hvar | ||
---|---|---|
Historie | Znak města Hvaru • Hvarské povstání | |
Stavby ve Hvaru | Pevnost Španjola • Opevnění města Hvaru • Městská lóže • Hodinová věž • Arsenal • Městské divadlo • Náměstí svatého Štěpána • Letní sídlo básníka Hanibala Luciće | |
Kostely ve Hvaru | Kostel svatého Štěpána • Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Antonína Opata • Kostel Milostné Panny Marie a františkánský klášter • Bývalý kostel svatého Marka s dominikánským klášterem • Kostel Navštívení Panny Marie • Kostel Svatého ducha • Kostel Panny Marie, hvězdy moře • Kostel Panny Marie na Kruvenici | |
Muzea | Muzeum města Hvaru • Biskupské muzeum | |
Krajina a geografie |
Katedrály v Chorvatsku | ||
---|---|---|
Záhřebská metropolie | Záhřebská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie, sv. Štěpána a sv. Ladislava) • Varaždínská katedrála (Katedrála Nanebevzetí Panny Marie) • Sisačská katedrála (Povýšení svatého Kříže) • Bělovarská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Križevecká řeckokatolická katedrála (Nejsv. Trojice) • Križevecká konkatedrála (sv. Kříže) • Záhřebská řeckokatolická konkatedrála (sv. Cyrila a Metoděje) | |
Rijecká metropolie | Rijecká katedrála (sv. Víta) • Krkská katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Gospičská katedrála (Zvěstování Panny Marie) • Porečská katedrála (sv. Eufrazia) • Pulská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Senjská konkatedrála (Nanebevzetí Panny Marie) | |
Splitsko-makarská metropolie | Splitská katedrála (sv. Domnia) • Dubrovnická katedrála (Nanebevzetí Panny Marie) • Hvarská katedrála (sv. Štěpána) • Šibenická katedrála (sv. Jakuba) • Trogirská katedrála (sv. Vavřince) • Makarská konkatedrála (sv. Marka) • Kotorská katedrála (sv. Tryfona, Černá Hora) • Korčulská katedrála (sv. Marka) • Stonská katedrála (sv. Blažeje) | |
Đakovačsko-osijecká metropolie | Đakovačská katedrála (sv. Petra) • Požežská katedrála (sv. Terezie z Ávily) • Osijecká konkatedrála (sv. Petra a Pavla) | |
Podřízené přímo Svatému stolci | Zadarská katedrála (sv. Anastázie) | |
Srbská pravoslavná církev | Pravoslavná katedrála v Záhřebu (Proměnění Páně) • Pravoslavná katedrála v Plaškách (Uvedení Přesvaté Bohorodice) • Pravoslavná katedrála v Pakraci (sv. Trojice) |