Krizový manažer

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Krizoví manažeři vstupují do situací, když dojde k nehodám, krizím nebo živelným pohromám, aby situace vyhodnotili, řešili, a nakonec obnovili do původního stavu. Zvládají nehody, ke kterým dochází jak v soukromém, tak veřejném sektoru. Krizový manažer by měl mít schopnost jednat rozhodně pod tlakem a reagovat na veřejnost, aby ochránil pověst společnosti.

V souhrnu je možno krizového manažera popsat jako člověka, který je schopen proniknout do nepříznivého prostředí a velice rychle se v něm orientovat. V nejkratším čase být schopen přesvědčit celou organizaci o své strategii. Formovat základní varianty řešení a vytvořit prostor pro jejich realizaci. Vytvořit krizový tým, na který deleguje potřebné pravomoci. Zajistit celkovou stabilizaci organizace.

Krizový manažer musí být v první řadě zdravý, silný a vůdčí typ, který umí určovat směr a má jasnou vizi řešení krize. Musí být schopen zvládnout svůj úkol, překonávat konflikty, musí být také schopen prosazovat svůj názor přes nesouhlas svého okolí.  Logicky další důležitou vlastností je intuice a schopnost předvídat.

Dovednosti koncepční, kam patří schopnost koordinovat a integrovat všechny cíle a aktivity firmy. Jde o schopnost uceleného pohledu na podnik, včetně vzájemných vazeb jednotlivých částí a předvídání, jak změny jednotlivých částí ovlivní podnik jako celek.

Dovednosti sociální, kam patří schopnost pochopení zájmů a potřeb spolupracovníků a skupin, jejich motivace a kooperace s nimi.

Dovednosti technické, kam patří schopnost používat postupy, metody, techniky a znalosti specializovaných týmů.