Květuš
Květuš | |
---|---|
Návesní kaple a památný strom ve vsi | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Chyšky |
Okres | Písek |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°31′14″ s. š., 14°27′4″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 113 (2021)[1] |
Katastrální území | Květuš (4,11 km²) |
PSČ | 399 01 |
Počet domů | 50 (2011)[2] |
Květuš | |
Další údaje | |
Kód části obce | 104833 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Květuš je vesnice, část obce Chyšky v okrese Písek. Nachází se asi 1,5 km na východ od Chyšek. Prochází zde silnice II/123. Je zde evidováno 53 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 89 obyvatel.[4]
Květuš je také název katastrálního území o rozloze 4,11 km2.[5] V katastrálním území Květuš leží i Kvašťov.
Historie
V roce 1396 je na zdejší tvrzi zmiňovaný Oneš z Květuše jako patron kaplanství v Načeradci.[6] Další z jeho rodu Jan z Květuše řečený Hron zemřel před rokem 1475 a jeho majetek připadl králi, který dal Květuš za výsluhu Čeňkovi z Klinštejna. V roce 1487 byla ves v majetku Štěpána Kuchty z Květuše a Humňan. V 15. století tvrz zpustla, ves měla několik držitelů. V dalším století byla připojena část k nadějkovskému panství. Roku 1668 Jiří Doudlebský z Doudleb prodal Květuši s okolními vesnicemi Nosetínem, Chlístovem, Kvašťovem, Vilínem Mikuláši z Germersheimu.[7] Zbytky tvrze byly znatelné roku 1765.[6]
Sbor dobrovolných hasičů byl založený roku 1893.[6]
Památky
- Kaple ve vesnici na návsi je z roku 1833 a je zasvěcena svatému Janu Nepomuckému.[8]
- Vedle návesní kaple se nachází kamenný kříž reliéfně zdobený na koncích ramen motivem koleček. V střední části kříže je motiv kalicha. Kříž má malované plechové tělo Krista.
- Památný strom vysazený vedle návesní kaple.
- Památný strom v obci nedaleko od příjezdové komunikace do vesnice.
- Židovský hřbitov v Květuši je situován necelý 1 km severozápadně od vsi a je přístupný po polní cestě odbočující doprava od silnice č. 123 na Nosetín. Zdejší židovský hřbitov byl založen někdy v 18. století.[9] Nejstarší náhrobky jsou datovány do roku 1782.[10] Poslední pohřeb se zde konal v roce 1929[11] Areál hřbitova byl po 2. světové válce zdevastován.[9]
Galerie
- Květuš - Chyšky
- Židovský hřbitov
- Cesta
- Domy u silnice
- Chalupa
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 190.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-26.
- ↑ a b c KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj: turistika, památky, historie.. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 157. [dále jen Kytka].
- ↑ Kytka, str. 149
- ↑ HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku.. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska., 2011. S. 88.
- ↑ a b www.holocaust.cz
- ↑ zidovskehrbitovy.wz.cz
- ↑ chysecko.milevsko.cz
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Květuš na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Květuš na webu ČÚZK
- O Květuši trochu jinak Archivováno 9. 8. 2018 na Wayback Machine.
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |