Lyrický soprán

Lyrický soprán je jeden ze tří hlavních podtypů ženského sopránového zpěvního hlasu.

Charakter hlasu

Témbr lyrického sopránu je plnější a sytější než u světlého sopránu, i když s méně výraznou extenzí. Tvoří přechod mezi světlým sopránem (s výškami a pružností) a dramatickým sopránem (s větší plností a menší pružností).

Rozsah

Přibližný hlasový rozsah je mezi středním c1 a vysokým c (C4 – C6), [1] i když v některých případech dosahují i do des6. Od lehkého lyrického sopránu se liší tím, že je plnější ve střední poloze a méně prostoru pro výšky.

Lyrický soprán je nejrozšířenějším pěveckým rejstříkem mezi soprány a pro tento hlas je velké množství rolí.

Role pro lyrický soprán [2]

  • Antonie, Hoffmannovy povídky (Offenbach)
  • Elvíra, Don Giovanni (Mozart)[3]
  • Hraběnka, Figarova svatba (Mozart)
  • Liù, Turandot (Puccini)
  • Maršálka, Růžový kavalír (Strauss)
  • Madam Butterfly, Madam Butterfly (Puccini)[3]
  • Magda, Vlaštovka (Puccini)Šablona:Nueva columna
  • Markétka, Faust (Gounod)
  • Mimì, Bohéma (Puccini)
  • Micaëla, Carmen (Bizet)
  • Nedda, Komedianti (Leoncavallo) (někdy též lyricko-dramatický soprán/spinto)
  • Rusalka, Rusalka (Dvořák)
  • Taťána, Evžen Oněgin (Čajkovskij)

Slavné lyrické sopranistky

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Soprano lírica na španělské Wikipedii.

  1. Coffin. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-08-1080-188-2. 
  2. Boldrey. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9781877761645. 
  3. a b Roger Alier, Marc Heilbron y Fernando Sans Rivière: La discoteca ideal de la ópera, Editorial Planeta, S. A., 1995. ISBN 84-08-01285-1.

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech