Martin Bojar
prof. MUDr. Martin Bojar, CSc. | |
---|---|
4. ministr zdravotnictví ČR (v rámci federace) | |
Ve funkci: 29. června 1990 – 2. července 1992 | |
Předchůdce | Pavel Klener |
Nástupce | Petr Lom |
Narození | 3. dubna 1947 (77 let) nebo 9. dubna 1947 (77 let) Praha |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Profese | lékař, pedagog a neurolog |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Martin Bojar (* 3. dubna 1947 Praha) je český lékař, specializující se v oboru neurologie, a po sametové revoluci také politik, který v letech 1990–1992 zastával post ministra zdravotnictví České republiky. V období 1997–2000 byl děkanem 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Profesní život
V roce 1972 vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Poté pracoval jako psychiatr a následně jako klinický neurolog ve FN Motol. Od 29. června 1990 do 2. července 1992 byl ministrem zdravotnictví České republiky nominovaným Občanským fórem.
V roce 1991 jako ministr podepsal dopis dánské firmě Novo Nordisk, v němž jí ministerstvo sdělilo, že nebyla vybrána jako zpracovatel plazmy kvůli obchodnímu spojení s pochybnou firmou Conneco (později Diag Human). Ministr Jan Stráský v roce 1996 zvolil k vyřešení sporu arbitráž, a tak vznikla kauza Diag Human.[1]
Od roku 1993 byl Bojar přednostou Neurologické kliniky 2. LF UK a FNM.
V roce 2016 se objevila podezření na neetické aktivity spojené s podáváním kmenových buněk pacientům s ALS při klinické studii, kterou Martin Bojar vedl.[2] Interní šetření nemocnice tato tvrzení nepotvrdila, na rozdíl od Etické komise UK,[3] nicméně Martin Bojar na vlastní žádost ukončil v FN Motol pracovní poměr.[4]
Členství
Je členem čestné rady Společnosti pro trvale udržitelný život, členem správní rady Nadace Charty 77, členem správní rady Konta Bariéry a předsedou správní rady Nadace Umění pro zdraví.
Je také členem Neurologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, Psychiatrické společnosti ČLS J.E. Purkyně, Evropské neurologické společnosti a Neurofyziologické společnosti. V minulosti byl členem vědecké rady Univerzity Karlovy v Praze.
Odkazy
Reference
- ↑ KLÍMOVÁ, Jana. Bojar: Nenapadlo mě, že to s Diagem takto dopadne. Týdeník Respekt [online]. Economia, 2014-07-30 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online. ISSN 1801-1446.
- ↑ 30. květen 2016 - Reportéři ČT | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ STANOVISKO ETICKÉ KOMISE UNIVERZITY KARLOVY K PODNĚTU Č. 5/2015 [online]. Univerzita Karlova, 2016-06-16 [cit. 2023-02-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Po kauze Sykové odchází z Fakultní nemocnice v Motole neurolog Bojar, nemocnice nepochybila. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-07-12 [cit. 2019-11-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Martin Bojar
- HOLECOVÁ, Simona: Žena, která šla proti ikoně. Příběh Evy Sykové z druhé strany, Neovlivní.cz, 3. 6. 2016
- Martin Bojar na www.poliklinika.narodni.cz
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Druhá vláda Petra Pitharta | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Předseda vlády | Petr Pithart (jmenován 29. června 1990, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové v den jmenování vlády 29. června 1990 | Milan Lukeš (místopředseda vlády, OF, později OH) • František Vlasák (místopředseda vlády - demise 31. května 1991, OF, později OH) • Antonín Baudyš (místopředseda vlády, KDU-ČSL) • Karel Špaček (financí, OF, později OH) • Leon Richter (spravedlnost – demise 2. ledna 1992, nestraník, později OH) • Bedřich Moldan (životního prostředí – demise 24. ledna 1991, OF) • Jan Vrba (průmyslu, nestraník, později OH) • Vlasta Štěpová (obchodu a cestovního ruchu, OF, později OH) • Bohumil Kubát (zemědělství a výživa, OF, později ODA) • Petr Vopěnka (školství, mládeže a tělovýchovy, KDS) • Tomáš Hradílek (vnitro – demise 14. listopadu 1990, OF) • Milan Horálek (práce a sociálních věcí, OF) • Martin Bojar (zdravotnictví, nestraník) • Milan Uhde (kultury, OF, později ODS) • Ludvík Motyčka (výstavba a stavebnictví – zrušeno 31. prosince 1990, KDU-ČSL) • Bohumil Tichý (státní kontroly – demise 20. června 1991, HSDMS) • Tomáš Ježek (bez portfeje; správy národního majetku a privatizace, OF, později ODA) • Karel Dyba (bez portfeje; hospodářskou politiku a rozvoj, OF, později ODS) • Miroslav Grégr (bez portfeje; strojírenství a elektrotechniky – zrušeno 31. prosince 1990, nestraník) • Jaroslav Šabata (bez portfeje, OF, později OH) | |||||||||||||||
Členové jmenovaní později |
|
Ministři zdravotnictví Československa | |
---|---|
Ministři zdravotnictví první československé republiky (1918–1933) | |
Ministři zdravotnictví druhé československé republiky (1938–1939) | |
Ministři zdravotnictví exilových vlád Československa (1942–1945) | |
Ministři zdravotnictví poválečného Československa (1945–1968) | |
V rámci československé federace (1969–1992) |