Přímý důkaz

Tento článek je o přímém důkazu v matematice. O přímém důkazu v právu pojednává článek Důkaz (právo).

Přímý důkaz se v matematice používá k dokázání výroku, který má tvar implikace, kde A {\displaystyle A} je výchozí předpoklad a B {\displaystyle B} je výrok, který má být dokázán resp. odvozen (zápis A B {\displaystyle A\Rightarrow B} ; věta ve tvaru „Jestliže platí předpoklad A {\displaystyle A} , pak platí také tvrzení B {\displaystyle B} “). Při dokazování pomocí přímého důkazu, je nutné si uvědomit, že pravdivost implikace lze dokázat bez znalosti pravdivosti jednotlivých výroků, které spojuje (na základě pravdivostní tabulky implikace). Důkaz vychází z předpokladu, na jehož základě jsou odvozována dílčí tvrzení tak dlouho, až se dospěje k dokazovanému tvrzení. Všechny kroky implikací jsou vyhodnoceny jako pravdivé, a tedy i odvozovaná tvrzení jsou pravdivá.

Zápis schematicky: ( A A 1 ) ( A 1 A 2 ) ( A n 1 A n ) ( A n B ) {\displaystyle (A\Rightarrow A_{1})\land (A_{1}\Rightarrow A_{2})\land \cdots \land (A_{n-1}\Rightarrow A_{n})\land (A_{n}\Rightarrow B)} [1]

Přímý důkaz jednoduchého výroku

Příklad1: a > 1 a 2 > 1 {\displaystyle a>1\Rightarrow a^{2}>1} (dokažte: jestliže platí, že a je větší než 1 pak platí také, že a na druhou je větší než 1)

Postup po krocích:

  • Protože a > 1 {\displaystyle a>1} , jistě platí také a > 0 {\displaystyle a>0} a též .
  • Protože a {\displaystyle a} není rovno nule a je kladné, proměnnou lze vynásobit celou nerovnici. (Pokud a = 0 , {\displaystyle a=0,} nelze násobit, pokud a < 0 , {\displaystyle a<0,} při násobení by se obrátila nerovnost). Po vynásobení proměnnou a {\displaystyle a}  : a > 1 = a 2 > a {\displaystyle a>1=a^{2}>a} .
  • Je zřejmé , že a > 1 {\displaystyle a>1} a zároveň platí a 2 > a {\displaystyle a^{2}>a} . Složením výrazů vznikne: a 2 > a > 1 {\displaystyle a^{2}>a>1}
  • Odstraněním prostředního výrazu vznikne výraz: a 2 > 1 {\displaystyle a^{2}>1} . To lze zapsat, protože a {\displaystyle a} je větší než jedna a a 2 {\displaystyle a^{2}} je větší než a {\displaystyle a} . Pokud je a 2 {\displaystyle a^{2}} větší než a {\displaystyle a} , je zároveň větší než jedna, pak je jistě a 2 {\displaystyle a^{2}} větší než jedna.

Symbolicky lze zapsat: a > 1 a > 0 a 2 > a > 1 a 2 > 1 {\displaystyle a>1\Rightarrow a>0\Rightarrow a^{2}>a>1\Rightarrow a^{2}>1}

Přímý důkaz implikace

Implikaci lze dokázat podobně jako jednoduchý výrok. Místo úvodního pravdivého tvrzené (výroku) se vezme „levá strana“ implikace. Pro dokázání implikace A B {\displaystyle A\Rightarrow B} , se vyjde z výroku A {\displaystyle A}   a vytvoří se řetězec pravdivých implikací: A C D . . . B {\displaystyle A\Rightarrow C\Rightarrow D\Rightarrow ...\Rightarrow B} .

Příklad 2: Dokažte, že pro všechna reálná čísla platí nerovnice x 2 + y 2 2 | x + y | 2 . {\displaystyle {\sqrt {\frac {x^{2}+y^{2}}{2}}}\geq {\frac {|x+y|}{2}}.}

Ekvivalentní úpravy - umocnění obou stran nerovnice: x 2 + y 2 2 ( x + y 2 ) 2 , {\displaystyle {\frac {x^{2}+y^{2}}{2}}\geq {\Bigl (}{\frac {x+y}{2}}{\Bigr )}^{2},}

umocnění pravé strany nerovnice, odstranění zlomku a zjednodušení: x 2 + y 2 2 x 2 + 2 x y + y 2 4 , {\displaystyle {\frac {x^{2}+y^{2}}{2}}\geq {\frac {x^{2}+2xy+y^{2}}{4}},} 2 x 2 + 2 y 2 x 2 + 2 x y + y 2 , {\displaystyle 2x^{2}+2y^{2}\geq x^{2}+2xy+y^{2},} x 2 2 x y + y 2 0 , {\displaystyle x^{2}-2xy+y^{2}\geq 0,} ( x y ) 2 0. {\displaystyle (x-y)^{2}\geq 0.}

Protože všechny provedené úpravy byly ekvivalentní, vyplývá z platného tvrzení ( x y ) 2 0 {\displaystyle (x-y)^{2}\geq 0} platnost všech předchozích úprav. Proto musí být nutně platné i původní tvrzení x 2 + y 2 2 | x + y | 2 {\displaystyle {\sqrt {\frac {x^{2}+y^{2}}{2}}}\geq {\frac {|x+y|}{2}}}

Z úprav také plyne, že ve všech případech také nastane rovnost, a to pro hodnotu, kdy x = y . {\displaystyle x=y.}

Reference

  1. Matematická logika. www2.karlin.mff.cuni.cz [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Řešené příklady (SŠ)