Roman Šebrle
Mjr. Roman Šebrle | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 26. listopadu 1974 (49 let) Lanškroun |
Stát | Česko Česko |
Výška | 186 cm |
Hmotnost | 88 kg |
Choť | Eva Šebrlová (2000–2022)[1][2] |
Kariéra | |
Disciplína | desetiboj |
Účasti na LOH | 4 |
Účasti na MS | 8 |
Účasti na ME | 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | 2004 Athény | desetiboj |
stříbro | 2000 Sydney | desetiboj |
Mistrovství světa v atletice | ||
zlato | 2007 Ósaka | desetiboj |
stříbro | 2003 Paříž | desetiboj |
stříbro | 2005 Helsinky | desetiboj |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | 2002 Mnichov | desetiboj |
zlato | 2006 Göteborg | desetiboj |
Halové MS v atletice | ||
zlato | 2001 Lisabon | sedmiboj |
zlato | 2004 Budapešť | sedmiboj |
bronz | 1999 Maebaši | sedmiboj |
bronz | 2003 Birmingham | sedmiboj |
bronz | 2006 Moskva | sedmiboj |
Halové ME v atletice | ||
zlato | 2002 Vídeň | sedmiboj |
zlato | 2005 Madrid | sedmiboj |
zlato | 2007 Birmingham | sedmiboj |
stříbro | 2000 Gent | sedmiboj |
bronz | 2009 Turín | sedmiboj |
bronz | 2011 Paříž | sedmiboj |
Mistrovství ČR v atletice | ||
zlato | MČR 1996 | desetiboj |
zlato | MČR 1998 | skok daleký |
zlato | MČR 2002 | 110 m přek. |
stříbro | MČR 1995 | desetiboj |
stříbro | MČR 1999 | 110 m přek. |
stříbro | MČR 2000 | 110 m přek. |
bronz | MČR 1994 | desetiboj |
bronz | MČR 1996 | štafeta 4 × 100 m |
bronz | MČR 1997 | 110 m přek. |
bronz | MČR 1997 | štafeta 4 × 100 m |
bronz | MČR 2002 | štafeta 4x400m |
bronz | MČR 2002 | skok daleký |
Halové mistrovství ČR v atletice | ||
zlato | HMČR 1996 | sedmiboj |
zlato | HMČR 1998 | sedmiboj |
zlato | HMČR 2000 | skok daleký |
zlato | HMČR 2001 | skok daleký |
zlato | HMČR 2001 | běh na 60 m přek. |
zlato | HMČR 2002 | skok daleký |
zlato | HMČR 2004 | štafeta 4 × 200 m |
zlato | HMČR 2011 | štafeta 4 × 400 m |
zlato | HMČR 2011 | sedmiboj |
zlato | HMČR 2012 | sedmiboj |
stříbro | HMČR 1998 | skok daleký |
stříbro | HMČR 1999 | běh na 60 m přek. |
stříbro | HMČR 2004 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 1997 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 1997 | skok daleký |
bronz | HMČR 1997 | sedmiboj |
bronz | HMČR 1998 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 2000 | běh na 60 m přek. |
bronz | HMČR 2002 | běh na 60 m přek. |
Roman Šebrle (* 26. listopadu 1974 Lanškroun) je český televizní moderátor, bývalý atletický vícebojař a olympijský vítěz v desetiboji z roku 2004. Jako první překonal v desetiboji bájnou hranici 9000 bodů podle aktuálních bodovacích tabulek; výkonem 9026 bodů vytvořil 26. a 27. května 2001 v Götzisu světový rekord nepřekonaný dalších jedenáct let (vzal mu jej teprve Američan Ashton Eaton v červnu roku 2012 výkonem 9039 bodů).
Sportovní kariéra
Se sportem začal ve svém rodišti jako fotbalista. Tomuto sportu se věnoval až do svých devatenácti let.[3] S atletikou začal v roce 1990 v Týništi nad Orlicí, o tři roky později přešel do oddílu T&F Pardubice, za který startoval do roku 1995 a kde studoval Gymnázium Pardubice. Od roku 1996 je členem Dukly Praha. V Pardubicích byl jeho trenérem Jiří Čechák, v Dukle Praha nejdříve Zdeněk Váňa, od roku 2001 Dalibor Kupka.
Jeho největším úspěchem bylo vytvoření nového světového rekordu a prvního výkonu nad 9000 bodů podle současného bodování. Ve dnech 26. a 27. května 2001 v rakouském Götzisu nasbíral celkem 9026 bodů a vytvořil rekord, který vydržel 11 let jako světový a i po dalších 17 letech je stále evropským a českým národním rekordem. Dalším vrcholem kariéry Romana Šebrleho bylo vítězství na LOH 2004 v Athénách, kde vytvořil dosud platný olympijský rekord 8893 bodů a ke stříbru z předchozích her v Sydney přidal zlato. Také v hale si vedl velmi dobře ve stejných sezónách – v roce 2001 získal zlato na HMS v Lisabonu za 6420 bodů, o tři roky později bral zlato v Budapešti výkonem 6438 bodů (dosud evropský a národní rekord v halovém sedmiboji). Tehdejší světový rekord Dana O'Briena (6476 b.) mu i kvůli relativně slabší tyči (480 cm) utekl jen o 38 bodů. Největší předností Šebrleho byla výborná konzistence, udržení vysoké úrovně kvality ve většině disciplín (do dálky skákal kolem 8 metrů, do výšky výrazně nad 2 metry, házel daleko oštěpem apod.).
Po obhajobě titulu evropského šampiona v Göteborgu v roce 2006 (jeho 7. zlatá medaile z vrcholné atletické akce) se stal zároveň prvním desetibojařem [4], který dokončil 35 závodů s celkovým součtem přes 8000 bodů (druhým v pořadí je další český desetibojař Tomáš Dvořák se 34 desetiboji nad 8000 bodů).
Po MS v Ósace má již 8 zlatých medailí z vrcholných akcí. Na kontě má také unikátních 20 desetibojů se součtem nad 8500 bodů, což je již hranice světové extratřídy. Jako jediný v historii překonal také šestkrát exkluzivní hranici 8800 bodů a k 21. srpnu 2009 již 45krát 8000 bodů.[5] V tomto ohledu drží historický primát.
V březnu roku 2008 musel vzdát při běhu na 60 m. př. medailově rozjetý sedmiboj na HMS ve Valencii pro svalové zranění. O rok později (8. března 2009) získal bronzovou medaili v sedmiboji na halovém mistrovství Evropy v Turíně výkonem 6142 bodů. Na venkovním mistrovství světa v Berlíně ve stejném roce však skončil výkonem 8266 bodů až na 11. místě.
V halové sezóně roku 2010 bylo jeho nejvýznamnějším umístěním 5. místo na HMS v katarském Dauhá, kde výkonem 6024 bodů znovu překonal šestitisícovou hranici v sedmiboji a zároveň v něm překonal veteránský světový rekord v kategorii nad 35 let věku (předchozí měl hodnotu 5839 bodů).[6] V únoru 2011 tento výkon ještě vylepšil, když na halovém mistrovství ČR v Praze-Stromovce posbíral 6117 bodů.[7]. Dne 6. března 2011 vybojoval bronzovou medaili na HME v Paříži výkonem nového veteránského SR 6178 bodů.[8] Dne 28. června 2012 vybojoval 6. místo v desetiboji na ME v Helsinkách výkonem 8052 bodů. Jednalo se již o jeho 49. desetiboj v kariéře s výkonem nad 8000 bodů. Tímto výkonem se zároveň kvalifikoval na Olympijské hry v Londýně.[9] Zde už neuspěl a vzdal po první disciplíně. Byl to nakonec jeho poslední desetiboj v aktivní kariéře, kterou pak po dalších zdravotních problémech ukončil v červnu roku 2013.[10]
Klubová příslušnost
Jakožto člen Armádního sportovního centra (ASC) Dukla je také vojákem z povolání s hodností majora, do které byl povýšen po zlatém vítězství na olympiádě v Athénách (2004) [11]. V listopadu 2006 se stal již popáté v řadě atletem roku České republiky [12].
Rekordy
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
svět. rekord Götzis 2001 | 10,64 s | 811 cm | 15,33 m | 212 cm | 47,79 s | 13,92 s | 47,92 m | 480 cm | 70,16 m | 4:21,98 | 9026 |
osobní rekordy | 10,64 s | 811 cm | 16,47 m | 215 cm | 47,76 s | 13,68 s | 49,46 m | 520 cm | 71,18 m | 4:21,98 | 9326 |
+) Osobní rekordy Romana Šebrleho v jednotlivých disciplínách desetiboje dávají součet 9326 bodů.
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | osobní rekord | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
osobní rekordy v hale | 6,91 s | 797 cm | 16,28 m | 213 cm | 7,84 s | 500 cm | 2:37,86 min | 6438 b. (ER); součet OR 6591 b.[13] |
Olympijské hry
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Sydney 2000 – 2. místo | 10,92 s | 762 cm | 15,22 m | 212 cm | 48,20 s | 13,87 s | 44,39 m | 480 cm | 64,04 m | 4:28,79 | 8 606 |
Atény 2004 – 1. místo | 10,85 s | 784 cm | 16,36 m | 212 cm | 48,36 s | 14,05 s | 48,72 m | 500 cm | 70,52 m | 4:40,01 | 8 893 OR |
Peking 2008 – 6. místo | 11,21 s | 768 cm | 14,78 m | 211 cm | 49,54 s | 14,71 s | 45,50 m | 480 cm | 63,93 m | 4:49,63 | 8 241 |
Londýn 2012 – dnf | 11,54 s | — | — | — | — | — | — | — | — | — | odstoupil po 1. disciplíně |
Mistrovství světa – dráha
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Atény 1997 – 9. místo | 10,91 s | 771 cm | 14,33 m | 209 cm | 48,16 s | 14,32 s | 43,32 m | 420 cm | 64,76 m | 4:40,31 | 8 232 |
Sevilla 1999 – dnf | 10,93 s | 765 cm | 14,44 m | 203 cm | 48,08 s | — | — | — | — | — | odstoupil po 1. dnu |
Edmonton 2001 – 10. místo | 10,91 s | 767 cm | 15,43 m | 200 cm | 48,18 s | 16,97 s | 47,41 m | 460 cm | 65,75 m | 4:31,04 | 8 174 |
Paříž 2003 – 2. místo | 11,00 s | 764 cm | 15,47 m | 206 cm | 47,90 s | 14,25 s | 47,47 m | 480 cm | 69,79 m | 4:35,45 | 8 634 |
Helsinky 2005 – 2. místo | 10,91 s | 786 cm | 16,29 m | 206 cm | 48,62 s | 14,71 s | 46,85 m | 480 cm | 63,21 m | 4:39,54 | 8 521 |
Osaka 2007 – 1. místo | 11,04 s | 756 cm | 15,92 m | 212 cm | 48,80 s | 14,33 s | 48,75 m | 480 cm | 71,18 m | 4:35,32 | 8 676 |
Berlín 2009 – 11. místo | 11,16 s | 780 cm | 14,98 m | 211 cm | 50,42 s | 14,44 s | 46,30 m | 460 cm | 65,61 m | 4:50,33 | 8 266 |
Tegu 2011 – 14. místo | 11,25 s | 730 cm | 15,20 m | 205 cm | 51,18 s | 14,75 s | 46,93 m | 480 cm | 67,28 m | 4:56,50 | 8 069 |
Mistrovství Evropy – dráha
100 m | dálka | koule | výška | 400 m | 110 m přek. | disk | tyč | oštěp | 1500 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Budapešť 1998 – 6. místo | 10,73 s | 760 cm | 14,90 m | 209 cm | 48,28 s | 14,27 s | 42,57 m | 490 cm | 62,82 m | 4:35,21 | 8 477 |
Mnichov 2002 – 1. místo | 10,83 s | 792 cm | 15,41 m | 212 cm | 48,48 s | 14,04 s | 46,88 m | 510 cm | 68,51 m | 4:42,94 | 8 800 |
Göteborg 2006 – 1. místo | 10,98 s | 772 cm | 15,53 m | 209 cm | 49,11 s | 14,27 s | 45,47 m | 500 cm | 66,90 m | 4:46,91 | 8 526 |
Helsinky 2012 – 6. místo | 11,19 s | 743 cm | 14,65 m | 200 cm | 49,87 s | 14,45 s | 44,05 m | 490 cm | 61,78 m | 4:50,74 | 8 052 |
Halové mistrovství světa – sedmiboj
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Maebaši 1999 – 3. místo | 6,94 s | 776 cm | 15,27 m | 211 cm | 7,94 s | 480 cm | 2:41,50 | 6 319 |
Lisabon 2001 – 1. místo | 7,00 s | 788 cm | 15,75 m | 208 cm | 7,86 s | 490 cm | 2:37,86 | 6 420 |
Birmingham 2003 – 3. místo | 7,07 s | 762 cm | 15,20 m | 208 cm | 8,02 s | 500 cm | 2:46,20 | 6 196 |
Budapešť 2004 – 1. místo | 6,97 s | 796 cm | 16,28 m | 211 cm | 7,95 s | 480 cm | 2:39,67 | 6 438 – osobní rekord v hale |
Moskva 2006 – 3. místo | 7,10 s | 776 cm | 15,74 m | 210 cm | 8,08 s | 480 cm | 2:49,38 | 6 161 |
Valencie 2008 – dnf | 7,16 s | 760 cm | 16,16 m | 212 cm | dnf | zraněn | zraněn | — |
Dauhá 2010 – 5. místo | 7,20 s | 749 cm | 15,70 m | 209 cm | 8,30 s | 480 cm | 2:46,55 | 6 024 |
Halové mistrovství Evropy – sedmiboj
60 m | dálka | koule | výška | 60 m přek. | tyč | 1000 m | součet bodů | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Valencie 1998 – dnf | ||||||||
Gent 2000 – 2. místo | 6,97 s | 775 cm | 15,47 m | 207 cm | 7,93 s | 480 cm | 2:42,51 | 6 271 |
Vídeň 2002 – 1. místo | 6,97 s | 782 cm | 15,62 m | 211 cm | 7,93 s | 480 cm | 2:47,68 | 6 280 |
Madrid 2005 – 1. místo | 7,06 s | 757 cm | 15,27 m | 209 cm | 8,17 s | 500 cm | 2:39,64 | 6 232 |
Birmingham 2007 – 1. místo | 7,06 s | 779 cm | 16,12 m | 202 cm | 8,22 s | 500 cm | 2:45,84 | 6 196 |
Turín 2009 – 3. místo | 7,17 s | 772 cm | 15,14 m | 209 cm | 8,24 s | 500 cm | 2:45,60 | 6 142 |
Paříž 2011 – 3. místo | 7,06 s | 759 cm | 15,42 m | 206 cm | 8,08 s | 490 cm | 2:42,72 | 6 178 |
Ankety a ocenění
- 2006 – Atlet roku – 1. místo, Atlet Evropy roku – 5. místo, Armádní sportovec roku – 3. místo
- 2005 – Atlet roku – 1. místo
- 2004 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 1. místo, Atlet Evropy (EAA) – 3. místo, Armádní sportovec roku – 1. místo
- 2003 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 4. místo
- 2002 – Atlet roku – 1. místo, Sportovec roku – 2. místo
- 2001 – Atlet roku – 3. místo, Sportovec roku – 2. místo, Atlet Evropy – 7. místo
- 2000 – Atlet roku – 2. místo, Sportovec roku – 3. místo
Ostatní:
- 2004 – ministrem obrany propůjčena hodnost majora, prezidentem republiky udělena medaile Za zásluhy (II. stupně) [zdroj?]
- 2001 a 2004 mu byla udělena cena ČOV J. Gutha – Jarkovského za nejhodnotnější sportovní výkon v uplynulém roce [zdroj?]
V září 2012 byl po něm pojmenován atletický a fotbalový stadion v jeho rodném Lanškrouně, na němž je i pamětní deska s jeho podobiznou od akademického sochaře a medailéra Zdeňka Kolářského.[14]
Rekordy
- Desetiboj – 9026 bodů (Götzis 2001; bývalý SR, ER, NR)
- Sedmiboj – 6438 bodů (Budapešť 2004; ER, NR); veteránský SR 6178 bodů (Paříž, 2011)
Činnost po ukončení sportovní kariéry
Na podzim 2013 zahájil golfovou kariéru. Jeho trenér je David Carter.[15] V květnu 2014 se zúčastnil golfového turnaje série Czech PGA Tour v Kuřimi.[16]
Od 29. června 2014 do 2. května 2020 a od října 2020 moderuje hlavní zpravodajskou relaci na televizní stanici Prima. Moderátorskou dvojici tvoří s Gabrielou Kratochvílovou a Evou Perkausovou.[17]
Od 3. května 2020 moderuje sportovní relaci na televizní stanici Prima a nové zpravodajské stanici CNN Prima News.
Odkazy
Reference
- ↑ Deník. Vltava Labe Media. 13. května 2016. Dostupné online. [cit. 2020-11-02].
- ↑ Po focení pro Playboy se sexy blondýnkou další překvapení: Roman Šebrle oznámil rozvod. 19. listopadu 2022. Dostupné online. [cit. 2022-11-19].
- ↑ VESELKOVÁ, Ivana. Roman Šebrle: Vím, že moje moderátorské začátky byly tragédie. Český rozhlas [online]. 2014-11-27 [cit. 2015-10-18]. Dostupné online.
- ↑ R. Šebrle. tyden.cz [online]. Dostupné online.
- ↑ http://www.iaaf.org/news/kind=100/newsid=51274.html
- ↑ http://dinosaurus.bloguje.cz/840046-vikendova-atletika.php
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2011-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-10.
- ↑ Archivovaná kopie. www.atletika.cz [online]. [cit. 2012-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-08-23.
- ↑ Šebrle ukončil desetibojařskou kariéru. Na olympiádu chce jako golfista. ČT sport [online]. 2013-06-21. Dostupné online.
- ↑ Kühnl povýšil Šebrleho na majora. Sport.cz [online]. 20050103 [cit. 20080914]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
- ↑ Šebrle vyhrál anketu Atlet roku před Špotákovou a Janků. Sport.cz [online]. tahni adame Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.decathlon2000.com [online]. [cit. 2016-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-03.
- ↑ Slavnostní otevření stadionu Romana Šebrleho
- ↑ Sport.cz: Šebrle bude hrát golf s profesionály. Svůj handicap by letos rád přiblížil k nule
- ↑ Sport.cz: Šebrle při svém golfovém debutu možná porušil pravidla, situaci řešila komise
- ↑ Style.iprima.cz: Moderátorka Gábina Kratochvílová před svým prvním vystoupením: Mám trému! (TOP STAR video)
Literatura
- 100 let českého sportu 1918-2018. 1. vyd. Praha: Olympia, 2018. 400 s. ISBN 978-80-7376-521-7. S. 324–325.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Roman Šebrle na Wikimedia Commons
- (česky) životopis na www.olympic.cz
- Roman Šebrle na stránkách Světové atletiky (anglicky)
- Profil na LOH 2008
- Roman Šebrle (rozhovor z cyklu České televize Na plovárně) – video on-line v archivu ČT
- Statistika golfisty na Golfparada.cz Archivováno 11. 5. 2014 na Wayback Machine.
- Video z vítězného závodu na LOH 2004 v Athénách
- Video bývalého SR 9026 bodů z Götzisu 2001
- Roman Šebrle v databázi Olympedia (anglicky)
Držitel světového rekordu v desetiboji | ||
---|---|---|
Předchůdce: Tomáš Dvořák | 27. května 2001 – 23. června 2012 Roman Šebrle | Nástupce: Ashton Eaton |
Olympijští vítězové v atletice – desetiboj | |
---|---|
|
Mistři světa v atletice – desetiboj | |
---|---|
|
Haloví mistři světa v atletice – sedmiboj | |
---|---|
|
Mistři Evropy v atletice – desetiboj | |
---|---|
|
Haloví mistři Evropy v atletice – sedmiboj | |
---|---|
|
Mistři Československa a Česka v běhu na 110 m překážek mužů | |
---|---|
Československo | 1945 Jan Mrázek • 1946 Milan Tošnar • 1947 Milan Tošnar • 1948 Milan Tošnar • 1949 Milan Tošnar • 1950 Milan Tošnar • 1951 Jan Mrázek • 1952 Jan Mrázek • 1953 Jan Mrázek • 1954 Milan Tošnar • 1955 Ivan Veselský • 1956 Ivan Veselský • 1957 Ivan Veselský • 1958 Ivan Veselský • 1959 Ivan Veselský • 1960 Ivo Pechar • 1961 Pavel Kurfürst • 1962 Jiří Černošek • 1963 Jiří Černošek • 1964 Milan Čečman • 1965 Milan Čečman • 1966 Milan Čečman • 1967 Milan Čečman • 1968 Lubomír Nádeníček • 1969 Ivan Čierny a František Slavotínek • 1970 Lubomír Nádeníček • 1971 Lubomír Nádeníček • 1972 Lubomír Nádeníček • 1973 Lubomír Nádeníček • 1974 Petr Čech • 1975 Július Ivan • 1976 Jiří Čeřovský • 1977 Petr Čech • 1978 Petr Čech • 1979 Július Ivan • 1980 Július Ivan • 1981 Július Ivan • 1982 Jan Tešitel • 1983 Július Ivan • 1984 Jiří Hudec • 1985 Aleš Höffer • 1986 Pavel Šáda • 1987 Aleš Höffer • 1988 Pavel Šáda • 1989 Aleš Höffer • 1990 Igor Kováč • 1991 Igor Kováč • 1992 Jiří Hudec |
Česko | 1993 Jiří Hudec • 1994 Tomáš Dvořák • 1995 Tomáš Dvořák • 1996 Tomáš Dvořák • 1997 Tomáš Dvořák • 1998 Tomáš Dvořák • 1999 Tomáš Dvořák • 2000 Tomáš Dvořák • 2001 Tomáš Dvořák • 2002 Roman Šebrle • 2003 Stanislav Sajdok • 2004 Stanislav Sajdok • 2005 Stanislav Sajdok • 2006 Stanislav Sajdok • 2007 Petr Svoboda • 2008 Stanislav Sajdok • 2009 Tomáš Kavka • 2010 Petr Svoboda • 2011 Martin Mazáč • 2012 Petr Peňáz • 2013 Martin Mazáč • 2014 Petr Svoboda • 2015 Petr Svoboda • 2016 Petr Peňáz • 2017 Václav Sedlák • 2018 David Sklenář • 2019 Jiří Sýkora • 2020 Jan Kisiala • 2021 Petr Svoboda • 2022 Petr Svoboda • 2023 Štěpán Schubert |
Mistři Československa a Česka ve skoku dalekém mužů | |
---|---|
Československo | 1945 Jan Bém • 1946 Jan Mrázek • 1947 Albín Hisem • 1948 Jaroslav Fikejz • 1949 Jaroslav Fikejz • 1950 Jaroslav Fikejz • 1951 Zdeněk Procházka • 1952 Jaroslav Fikejz • 1953 Jaroslav Fikejz • 1954 Václav Martínek • 1955 Zdeněk Procházka • 1956 Zdeněk Procházka • 1957 Zdeněk Procházka • 1958 Štefan Molnár • 1959 Jan Netopilík • 1960 Jan Netopilík • 1961 Josef Bílek • 1962 Štefan Molnár • 1963 Ján Solčány • 1964 Ján Koštial • 1965 Jan Broda • 1966 Miroslav Hutter • 1967 Miroslav Hutter • 1968 Jan Broda • 1969 Jan Broda • 1970 Václav Fišer • 1971 Jaroslav Brož • 1972 Jaroslav Brož • 1973 Jaroslav Brož • 1974 Pavol Tolnay • 1975 Jan Leitner • 1976 Jan Leitner • 1977 Jan Leitner • 1978 Jan Leitner • 1979 Jan Leitner • 1980 Jan Leitner • 1981 Jan Leitner • 1982 Jan Leitner • 1983 Vlastimil Mařinec • 1984 Jan Leitner • 1985 Jan Leitner • 1986 Zdeněk Hanáček • 1987 Ivo Krsek • 1988 Milan Mikuláš • 1989 Milan Gombala • 1990 Milan Gombala • 1991 Milan Gombala • 1992 Milan Gombala |
Česko | 1993 Milan Gombala • 1994 Milan Gombala • 1995 Milan Gombala • 1996 Milan Gombala • 1997 Milan Kovář • 1998 Roman Šebrle • 1999 Roman Orlík • 2000 Milan Kovář • 2001 Milan Kovář • 2002 Petr Hnízdil • 2003 Petr Hnízdil • 2004 Petr Lampart • 2005 Štěpán Wagner • 2006 Tomáš Pour • 2007 Roman Novotný • 2008 Roman Novotný • 2009 Štěpán Wagner • 2010 Roman Novotný • 2011 Roman Novotný • 2012 Roman Novotný • 2013 Jiří Sýkora • 2014 Radek Juška • 2015 Radek Juška • 2016 Adam Zelinka • 2017 Radek Juška • 2018 Radek Juška • 2019 Radek Juška • 2020 Radek Juška • 2021 Radek Juška • 2022 Radek Juška • 2023 Radek Juška |
Mistři Československa a Česka v desetiboji mužů | |
---|---|
Československo | 1945 Miroslav Řihošek • 1946 Zdeněk Chromý • 1947 Miloslav Moravec • 1948 Miloslav Moravec • 1949 Miloslav Moravec • 1950 Zbyněk Příhoda • 1951 Miloslav Moravec • 1952 Zbyněk Příhoda • 1953 Miroslav Vlček • 1954 Jan Šnajdr • 1955 Jaroslav Filip • 1956 Miroslav Vlček • 1957 Václav Bečvárovský • 1958 Miroslav Vlček • 1959 Václav Bečvárovský • 1960 Václav Bečvářovský • 1961 Josef Habr • 1962 Pavel Kurfürst • 1963 Milan Kotík • 1964 Milan Kotík • 1965 Milan Kotík • 1966 Vladimír Novotný • 1967 Milan Kotík • 1968 Ivan Sedláček • 1969 Jan Neckář • 1970 Vladimír Novotný • 1971 Petr Krátký • 1972 Luděk Pernica • 1973 Jan Neckář • 1974 Luděk Pernica • 1975 Jan Neckář • 1976 Petr Krátký • 1977 Petr Krátký • 1978 Petr Šářec • 1979 Jiří Knejp • 1980 Jiří Knejp • 1981 Petr Šářec • 1982 Martin Machura • 1983 Martin Machura • 1984 RMartin Machura • 1985 Martin Machura • 1986 Roman Hrabaň • 1987 Věroslav Valenta • 1988 Petr Horn • 1989 Lubomír Matoušek • 1990 Věroslav Valenta • 1991 Petr Horn • 1992 Kamil Damašek |
Česko | 1993 Kamil Damašek • 1994 Kamil Damašek • 1995 Kamil Damašek • 1996 Roman Šebrle • 1997 Kamil Damašek • 1998 Aleš Paštrnák • 1999 Tomáš Komenda • 2000 Aleš Paštrnák • 2001 Pavel Havlíček • 2002 Jan Poděbradský • 2003 Vít Zákoucký • 2004 Jan Poděbradský • 2005 Josef Karas • 2006 Josef Karas • 2007 Pavel Baar • 2008 Adam Formánek • 2009 David Sazima • 2010 Pavel Baar • 2011 Adam Sebastian Helcelet • 2012 Marek Lukáš • 2013 Marek Lukáš • 2014 Marek Lukáš • 2015 Jindřich Večeřa • 2016 Marek Lukáš • 2017 Tomáš Pulíček • 2018 Jan Doležal • 2019 Jan Doležal • 2020 Radoš Rykll • 2021 Ondřej Kopecký • 2022 Ondřej Kopecký • 2023 Vilém Stráský |
Haloví mistři Československa a Česka v běhu na 60 m překážek mužů | |
---|---|
Československo | 1969 Lubomír Nádeníček* • 1970 Ivan Sedláček • 1971 Ivan Sedláček • 1972 Petr Čech* • 1973 Vlastimil Hoferek • 1974 Petr Čech • 1975 Jiří Čeřovský • 1976 Lubomír Nádeníček* • 1977 Jiří Čeřovský* • 1978 Petr Čech • 1979 Július Ivan • 1980 Július Ivan • 1981 Jiří Čeřovský • 1982 Jiří Čeřovský • 1983 Jiří Čeřovský • 1984 Jiří Hudec • 1985 Jiří Hudec • 1986 Petr Mucha • 1987 Jiří Hudec • 1988 Aleš Höffer • 1989 Jiří Hudec • 1990 Jiří Hudec* • 1991 Robert Změlík* • 1992 Igor Kováč* |
Česko | 1993 Matěj Haranta* • 1994 Jiří Hudec • 1995 Jiří Hudec* • 1996 Tomáš Dvořák* • 1997 Tomáš Dvořák • 1998 Tomáš Dvořák • 1999 Tomáš Dvořák • 2000 Tomáš Dvořák • 2001 Roman Šebrle • 2002 Ladislav Burdel • 2003 Tomáš Dvořák • 2004 Jan Čech • 2005 Stanislav Sajdok • 2006 Stanislav Sajdok • 2007 Petr Svoboda • 2008 Stanislav Sajdok • 2009 Martin Pokorný • 2010 Petr Svoboda • 2011 Petr Svoboda • 2012 Martin Mazáč • 2013 Martin Mazáč • 2014 Martin Mazáč • 2015 Václav Sedlák • 2016 Martin Mazáč • 2017 Petr Svoboda • 2018 David Sklenář • 2019 Michal Brož • 2020 Petr Svoboda • 2021 Petr Svoboda • 2022 Petr Svoboda • 2023 Petr Svoboda |
* běh na 50 m přek. |
Haloví mistři Československa a Česka ve skoku dalekém mužů | |
---|---|
Československo | 1969 Peter Nemšovský • 1970 Jan Broda • 1971 Pavol Tolnay • 1972 Jaroslav Brož • 1973 Jaroslav Brož • 1974 Bohumil Vaníček • 1975 Zdeněk Mazur • 1976 Zdeněk Mazur • 1977 Jaroslav Křivka • 1978 Jaroslav Křivka • 1979 Jan Leitner • 1980 Jaroslav Priščák • 1981 Jan Leitner • 1982 Jan Leitner • 1983 Zdeněk Hanáček • 1984 Zdeněk Hanáček • 1985 Jan Leitner • 1986 Jan Leitner • 1987 Róbert Széli • 1988 Róbert Széli • 1989 Robert Změlík • 1990 Milan Gombala • 1991 Robert Změlík • 1992 Milan Gombala |
Česko | 1993 Milan Gombala • 1994 Roman Orlík • 1995 Milan Gombala • 1996 Milan Gombala • 1997 Tomáš Dvořák • 1998 Milan Kovář • 1999 Tomáš Votava • 2000 Roman Šebrle • 2001 Roman Šebrle • 2002 Roman Šebrle • 2003 Petr Lampart • 2004 Petr Lampart • 2005 Štěpán Wagner • 2006 Tomáš Pour • 2007 Štěpán Wagner • 2008 Roman Novotný • 2009 Roman Novotný • 2010 Roman Novotný • 2011 Roman Novotný • 2012 Roman Novotný • 2013 Milan Pírek • 2014 Radek Juška • 2015 Radek Juška • 2016 Radek Juška • 2017 Adam Zelinka • 2018 Radek Juška • 2019 Radek Juška • 2020 Radek Juška • 2021 Jakub Bystroň • 2022 Radek Juška • 2023 Radek Juška |
Haloví mistři Československa a Česka v sedmiboji mužů | |
---|---|
Československo | 1987 Věroslav Valenta • 1988 Věroslav Valenta • 1989 Lubomír Matoušek • 1990 Lubomír Matoušek • 1991 nebyl na programu • 1992 Viktor Zbožínek |
Česko | 1993 Tomáš Dvořák • 1994 Kamil Damašek • 1995 Jan Poděbradský • 1996 Roman Šebrle • 1997 Tomáš Dvořák • 1998 Roman Šebrle • 1999 Kamil Damašek • 2000 Tomáš Komenda • 2001 Aleš Paštrňák • 2002 Jan Poděbradský • 2003 Pavel Havlíček • 2004 Pavel Havlíček • 2005 Aleš Hončl • 2006 Jakub Chomát • 2007 Josef Karas • 2008 David Sazima • 2009 Adam Nejedlý • 2010 Pavel Baar • 2011 Roman Šebrle • 2012 Roman Šebrle • 2013 Adam Sebastian Helcelet • 2014 Marek Lukáš • 2015 Adam Sebastian Helcelet • 2016 Adam Sebastian Helcelet • 2017 Adam Sebastian Helcelet • 2018 Jan Doležal • 2019 Jiří Sýkora • 2020 Ondřej Kopecký • 2021 Adam Sebastian Helcelet • 2022 Jiří Sýkora • 2023 Ondřej Kopecký |