Salome Zurabišviliová

Salome Zurabišviliová
5. prezidentka Gruize
Úřadující
Ve funkci od: 16. prosinec 2018
Předseda vlády	Mamuka Bachtadze Giorgi Gacharija Irakli Garibašvili
Předchůdce	Giorgi Margvelašvili
Stranická příslušnost
Členství	Georgia's Way (do 2010)
Rodné jméno	Salomé Nino Zourabichvili
Narození	18. března 1952 (72 let) 15. obvod
Choť	Nicolas Gorjestani (1981–1992) J̌anri Kašia (1993–2012)
Rodiče	Levan Zurabishvili a Zeinab Kedia
Děti	Teymouraz Gorjestani Kethevane Gorjestaniová
Příbuzní	Othar Zourabichvili (sourozenec)
Alma mater	Pařížský institut politických věd Kolumbijská univerzita School of International and Public Affairs, Columbia University
Profese	diplomatka, státnice a politička
Náboženství	Gruzínská pravoslavná církev
Ocenění	rytíř Řádu čestné legie (2003) rytíř Národního řádu za zásluhy Řád za zásluhy Polské republiky Knight of the Order of the Star of Italian Solidarity rytíř velkokříže Řádu za zásluhy o Italskou republiku … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	salome.ge
Commons	Salome Zurabishvili
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Salome Zurabišviliová (nepřechýleně Zurabišvili; gruzínsky სალომე ზურაბიშვილი * 18. března 1952, Paříž, Francie) je francouzsko-gruzínská politička a diplomatka, od prosince 2018 prezidentka Gruzie. V letech 2004 až 2005 byla ministryní zahraničních věcí Gruzie.^[1] Je první ženou v úřadu prezidenta Gruzie.^{[p. 1]}

Politická kariéra

Kariéru v Gruzii začala na postu velvyslankyně Francouzské republiky (2003-2004). 20. března 2004 prezident Gruzie Michail Saakašvili jmenoval bývalou (uvolněna na žádost gruzínských úřadů^[2]) francouzskou diplomatku Salome Zurabišviliovou ministryní zahraničních věcí Gruzie. V té době byla ještě francouzskou občankou, takže jí prezident ve stejný den udělil zvláštním nařízením gruzínské občanství. Jako ministryně zahraničí byla hlavním vyjednavačem, který dosáhl dohody o stažení ruských základen (v Batumi a Achalkalaki) z Gruzie^[3]. V roce 2005 ji prezident z funkce odvolal, ale bývalá ministryně byla rozhodnuta politiku neopustit a již na podzim 2005 oznámila vznik Hnutí Salome Zurabišviliové, které se stalo jádrem nové strany Gruzínská cesta^[4]. Její opoziční subjekt získal ve volbách 2006 pouhých 2,7% hlasů a po dalším neúspěchu v prezidentských volbách r. 2008 a zklamání z významu opozice (v dubnu a květnu 2009 byla jedním z iniciátorů nových protestů požadujících rezignaci Michaila Saakašviliho^[5]) opět Gruzii na dva roky na podzim 2010 opustila^[6].

V roce 2013 po návratu kandiduje na prezidenta Gruzie, ale její kandidatura nebyla přijata, článek 29 odst. 11 Ústavy zakazuje osobě s dvojím občanstvím zastávat tento úřad. Proti zamítnutí kandidatury byla podána žaloba na základě právního výkladu, že jmenovaný článek nehovoří o samotné kandidatuře, jen o vykonávání úřadu^[7].

V říjnu 2016 byla zvolena jako nezávislá kandidátka do parlamentu, už v dubnu příštího roku oznámila, že "není vyloučena" její účast v prezidentských volbách v roce 2018. V srpnu 2018 se v souvislosti s opětovnou kandidaturou na prezidentský úřad Salome Zurabišvili vzdala francouzského občanství a 9. září ji pro prezidentské volby 2018 podpořila strana Gruzínský sen miliardáře Bidziny Ivanišvili. Vyhrála ve druhém kole celkovým ziskem 1 147 625 hlasů a mandát prezidentky Gruzie jí započal inaugurací dne 16. prosince 2018.^[8]

V červnu 2019, když v Tbilisi během návštěvy ruských poslanců vypukly protivládní a protiruské demonstrace, Zurabišviliová, která začala o patnáct let dříve svoji kariéru snahou o sbližování s Ruskem a kritikou ultranacionalistů, označila severního souseda za „nepřítele a okupanta“ a naznačila, že stojí za rozpoutáním protestů. „Pátá kolona, kterou řídí, může být nebezpečnější než otevřená agrese,“ uvedla.^[9][10]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Salome Zurabišviliová na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.