Schirgiswalde-Kirschau
Schirgiswalde-Kirschau Šěrachow-Korzym | |
---|---|
Hauptstraße v Schirgiswalde | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 51°5′32″ s. š., 14°25′43″ v. d. |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Německo Německo |
Spolková země | Sasko |
Zemský okres | Budyšín |
Administrativní dělení | 12 místních částí[1] |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 24,3 km² |
Počet obyvatel | 6 057 (2022)[2] |
Hustota zalidnění | 248,8 obyv./km² |
Etnické složení | Němci 99,2 %[3] |
Náboženské složení | římskokatolická církev 28,6 % protestantství 25,9 %[3] |
Správa | |
Status | město |
Starosta | Sven Gabriel (FDP) |
Vznik | 2011 |
Oficiální web | www |
Adresa obecního úřadu | Zittauer Straße 5 02681 Schirgiswalde-Kirschau |
Telefonní předvolba | 03592 |
PSČ | 02681 |
Označení vozidel | BZ, BIW, HY, KM |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Schirgiswalde-Kirschau (hornolužickosrbsky Šěrachow-Korzym) je město v Horní Lužici ve východní části německé spolkové země Sasko. Nachází se v zemském okrese Budyšín na horním toku Sprévy a má přibližně 6 100[2] obyvatel.
Historie
První zmínka o městě Schirgiswalde je z roku 1346. Po třicetileté válce bylo město z velké části zničeno a vylidněno. Když Horní Lužice v roce 1635 připadla Sasku, zůstalo Schirgiswalde českou enklávou v Sasku. Z toho důvodu bylo Schirgiswalde jako celé Čechy rekatolizováno. Existovala zde papírna. Českou enklávou zůstalo až do roku 1809. Mezi lety 1809 až 1845 nepatřilo ani Čechám, ani Sasku. V tomto období bylo „svobodnou republikou“. V této době založili Schirgiswaldští městskou republiku, ta byla nazývána „saským Monakem“ a byla rájem hazardních hráčů, dezertérů a pašeráků. Od roku 1845 patřilo Schirgiswalde Sasku. Doba mezi rokem 1809 a 1845 je zdokumentována ve Vlastivědném muzeu Carla Swobody, založeném v roce 1924.[4]
Město s názvem Schirgiswalde-Kirschau vzniklo 1. ledna 2011 připojením dosud samostatných obcí Kirschau (Korzym) a Crostau (Chróstawa) k městu Schirgiswalde.
Správní členění
Město Schirgiswalde-Kirschau se dělí na 12 místních částí:[1]
- Bederwitz
- Callenberg
- Carlsberg
- Crostau
- Halbendorf im Gebirge
- Kirschau
- Kleinpostwitz
- Neuschirgiswalde
- Rodewitz/Spree
- Schirgiswalde s Petersbachem
- Sonnenberg
- Wurbis
Galerie
Místní architektura
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
- Schirgiswalde-Kirschau
Odkazy
Reference
- ↑ a b Gemeindeverzeichnis. Landkreis Bautzen [online]. Landesdirektion Sachsen [cit. 2022-07-25]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2022. Spolkový statistický úřad. 21. září 2023. Dostupné online. [cit. 2023-10-07].
- ↑ a b Zensus 2011 [online]. Statistische Ämter des Bundes und der Länder [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-05. (německy)
- ↑ Heimatmuseum Schirgiswalde [online]. Schirgiswalde-Kirschau: Městský úřad [cit. 2018-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-22. (německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Schirgiswalde-Kirschau na Wikimedia Commons
- (německy) Oficiální stránky města Schirgiswalde-Kirschau
- (německy) Digitales Historisches Ortsverzeichnis von Sachsen
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Města a obce zemského okresu Budyšín | ||
---|---|---|
Arnsdorf (Warnoćicy) • Bautzen (Budyšin) • Bernsdorf (Njedźichow) • Bischofswerda (Biskopicy) • Burkau (Porchow) • Crostwitz (Chrósćicy) • Cunewalde (Kumwałd) • Demitz-Thumitz (Zemicy-Tumicy) • Doberschau-Gaußig (Dobruša-Huska) • Elsterheide (Halštrowska Hola) • Elstra (Halštrow) • Frankenthal (Frankln) • Göda (Hodźij) • Großdubrau (Wulka Dubrawa) • Großharthau • Großnaundorf • Großpostwitz (Budestecy) • Großröhrsdorf (Wulke Rědorjecy) • Haselbachtal • Hochkirch (Bukecy) • Hoyerswerda (Wojerecy) • Kamenz (Kamjenc) • Königsbrück (Kinspork) • Königswartha (Rakecy) • Kubschütz (Kubšicy) • Laußnitz (Łužnica) • Lauta (Łuty) • Lichtenberg (Swětła) • Lohsa (Łaz) • Malschwitz (Malešecy) • Nebelschütz (Njebjelčicy) • Neschwitz (Njeswačidło) • Neukirch • Neukirch/Lausitz (Wjazońca) • Obergurig (Hornja Hórka) • Ohorn (Mohorn) • Oßling (Wóslink) • Ottendorf-Okrilla • Panschwitz-Kuckau (Pančicy-Kukow) • Pulsnitz (Połčnica) • Puschwitz (Bóšicy) • Räckelwitz (Worklecy) • Radeberg • Radibor (Radwor) • Ralbitz-Rosenthal (Ralbicy-Róžant) • Rammenau (Ramnow) • Schirgiswalde-Kirschau (Šěrachow-Korzym) • Schmölln-Putzkau (Smělna-Póckowy) • Schwepnitz (Sepicy) • Sohland an der Spree (Załom) • Spreetal (Sprjewiny Doł) • Steina (Sćenjow) • Steinigtwolmsdorf (Wołbramecy) • Wachau (Wachow) • Weißenberg (Wóspork) • Wilthen (Wjelećin) • Wittichenau (Kulow) |