Seznam zhudebnění Stabat Mater

Latinský veršovaný hymnus Stabat Mater ze 13. století byl v dějinách hudby mnohokrát zhudebněn skladateli klasické hudby.

V některých případech byla použita jen část textu, upravená pro různé příležitosti použití skladby, či podle potřeb skladatele. Často se jednalo o zdůraznění některých témat: útěcha, žal, zármutek, nářek apod. Například Antonín Dvořák své Stabat Mater zkomponoval v nejtragičtějším období svého života v reakci na bolest, kdy postupně zemřely tři z jeho dětí.

Autorem gregoriánského chorálu ve středověku byl Josquin Desprez, první vícehlasé zpracování je od Giovanniho Pierlugioho da Palestrina z 15., resp. 16. století.

Mnoho dalších skladatelů zhudebnilo text, v roce 2007 jich bylo více než 600. Některá zpracování Stabat Mater jsou dodnes často uváděna, zejména pak v období Velikonoc.

Seznam

Následuje seznam skladatelů s poznámkami, řazený podle roku dokončení skladby:

Josquin Desprez jako moteto (1480)
Orlando di Lasso pro mužský sbor (1585)
Giovanni Pierluigi da Palestrina pro dva smíšené sbory (asi 1590)
Giovanni Felice Sances jako sólové moteto (1643): Stabat Mater
Marc-Antoine Charpentier (1680)
Emanuele d'Astorga pro sóla, sbor, orchestr a varhany (1707)
Domenico Scarlatti pro 10hlasý sbor a basso continuo (1715)
Alessandro Scarlatti pro soprán, alt a basso continuo (1723)
Antonio Caldara pro sóla, sbor, smyčce a dva pozouny (± 1725)
Antonio Vivaldi, Stabat Mater pro alt, smyčce a basso continuo (± 1727)
Agostino Steffani pro sóla, sbor, smyčce a varhany (1727)
Giovanni Battista Pergolesi pro alt, soprán, smyčce a basso continuo (1736): Stabat Mater (Pergolesi)
Placidus von Camerloher (1718–1782) pro sóla, sbor a smyčcový orchestr (komorní orchestr s trubkami?)
František Ignác Antonín Tůma, Stabat Mater pro čtyři sólisty (SATB), smíšený sbor a basso continuo, kolem roku 1750
Domenico Gallo, Stabat Mater, kolem roku 1750
Tommaso Traetta Stabat Mater (1750)
Giovanni Benedetto Platti (18. století)
Kurfiřt Maxmilián III. Josef Bavorský pro sóla, sbor a orchestr (1766)
Joseph Haydn pro sóla, sbor a orchestr (1767)
Jakub Jan Ryba jednou na latinský text a dvakrát na český text. Druhá česká verze vznikla v roce 1790, je jedním z prvních větších Rybových děl a uvádí se pod názvem Stabat Mater aneb Stála Matka litující.
Franz Ignaz Beck pro alt, soprán, baryton, sbor a orchestr (1782)
Luigi Boccherini pro soprán a smyčce / alt, tenor a smyčce (1781/1800)
Carl Joseph Rodewald pro 2 soprány a orchestr (1799)
Franz Schubert pro sóla, sbor a orchestr (1815)
Friedrich Theodor Fröhlich, Stabat Mater (německy, 1829)
Gioacchino Rossini, Stabat Mater pro sólové kvarteto, sbor a orchestr (1832/42)
Peter Cornelius pro sóla, sbor a orchestr (1849)
Ferenc Liszt pro sóla, sbor a orchestr (jako část oratoria Christus, 1862–1866)
Louis Théodore Gouvy op. 65, pro sóla, sbor a orchestr (1875)
Josef Gabriel Rheinberger c moll op. 16 pro soprán, tenor, bas, sbor a orchestr (1864) a g moll op. 138 pro sbor, smyčce (ad lib.) a varhany (1884)
Antonín Dvořák, Stabat Mater, op. 58, pro sólové kvarteto, sbor, varhany a orchestr (1877)
Franz Wüllner op. 45 pro 8hlasý smíšený sbor
Laura Netzelová op. 45, pro soprán, mezzosoprán, alt, tenor, bas, smíšený sbor a varhany (1890)
Giuseppe Verdi (jako část cyklu Quattro pezzi sacri) pro sbor a orchestr (1898)
Lorenzo Perosi pro čtyři hlasy (1902)
Karol Szymanowski op. 53, pro tři sólové hlasy, sbor a orchestr (1925/1926)^[1]
Johann Nepomuk David pro šestihlasý smíšený sbor a cappella (SSATBB) (1927)
Albert de Klerk pro soprán, tenor, smíšený sbor a orchestr (1944)
Francis Poulenc, Staba Mater pro soprán, sbor a orchestr (1950/51)
Zoltán Kodály pro smíšený sbor (1898, rev. 1962)
Krzysztof Penderecki pro 3 smíšené sbory (SATB) a cappella (1962)
Vincent Persichetti pro sbor a orchestr, op. 92 (1963)
Frank Martin pro soprán, housle a orchestr (1967)
Henryk Mikołaj Górecki pro orchestr se sopránem a sbor (1971)
Poul Ruders pro chlapecký soprán, rozladěný klavír, varhany, bicí a smíšený sbor (1975)
Arvo Pärt, Stabat Mater pro soprán, alt, tenor a smyčcové trio (1985)
Knut Nystedt pro smíšený sbor a sólové violoncello (1986)
Sómei Sató pro soprán a smíšený sbor (1987)
David Aladžjan pro sopránové sólo a čtyřhlasý ženský sbor (1989)
Vytautas Barkauskas pro smíšený sbor (1990)
Klaus Miehling pro soprán a smyčcové sexteto op. 39 (1992), přepracováno pro soprán a varhany op. 39a (2009)
Walter Steffens pro 9hlasý ženský sbor (1993)
Manfred Niehaus pro tři smíšené nebo stejné hlasy a cappella, sólově nebo sborově (1994)
Lutz-Werner Hesse pro sopránové a altové sólo, smíš. sbor, altový saxofon, bicí a varhany op. 28 (1997/98)
Javier Busto pro smíšený sbor (1998)
Jaakko Mäntyjärvi pro smíšený sbor a smyčce (1998)
Wolfgang Rihm pro mezzosoprán, alt, smyčce a harfu (2000)
Salvador Brotons pro sóla, sbor a orchestr (2000)
Markus Höring pro ženský sbor a cappella (2002)
Christophe Looten, op. 64, pro čtyři hlasy a cappella (2004)
Bruno Coulais pro 2 ženské a 2 mužské hlasy, sbor, housle, klavír, kytaru, smyčcové kvarteto a bicí (2005)
Christo Canov (2006 a 2007)
Karl Jenkins: Stabat Mater (Jenkins) (2008)
Martin Lutz (pro sóla, sbor a orchestr. Premiéra 28. října 2011 v katedrále v dánském Haderslevu)
Oddvar Lönner (pro sóla, sbor a orchestr. Premiéra 1. prosince 2012 v evangelickém kostele ve Vídeňském Novém Městě v Rakousku)
Vladimir Romanov pro soprán, housle, sbor a orchestr (2013)
Valentina Shuklina, Stabat Mater, 2014
Felix Bräuer (pro bas-sólo a smyčce); 2015/2016
Margarete Sorg-Roseová pro čtyřhlasý smíšený sbor a anglický roh (2018)