Spolek českých akademiků židů

Spolek českých akademiků židů
Právní formaspolek
Založenobřezen 1876
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Spolek českých akademiků židů (SČAŽ) byla první organizace usilující o česko–židovské sblížení, která se hlásila k českému národu.[1] Organizace byla založena na valné hromadě v hostinci „U slovanské lípy“ [p 1] ve Spálené ulici v Praze v březnu roku 1876.[1]

Hlavní náplní činnosti Spolku českých akademiků židů byla vzájemná studentská solidarita a podpora nemajetných studentů.[1] Spolek také pořádal přednášky, organizoval různé zábavy a oslavy a rovněž vydával některé tituly z česko–židovské literatury.[1]

Předsedou Spolku českých akademiků židů byl student práv Leopold Katz[1] [p 2]. Jednatelem SČAŽ byl Adolf Stránský.[1] [p 3] V řadách zakladatelů spolku se angažovali lidé, kteří se později projevili jako významné osobnosti politického, kulturního a hospodářského života Rakouska-Uherska a Československa:[1] Alfréd Meissner [p 4]; Jakub Scharf [p 5]; August Stein ([p 6]; Josef Žalud [p 7]; Moric Baštýř; Max Reiner; Karel Fischer; Ignác Arnstein a mnozí další.[1]

Protektorem Spolku českých akademiků židů byl profesor trestního práva na pražské universitě JUDr. Alois Zucker.[1] [p 8] Finančním podporovatelem spolku byl podnikatel a mecenáš Bohumil Bondy.[1] [p 9]

Ve své činnosti SČAŽ navazoval na odkaz židovského lékaře, českého a německého romantického básníka, spisovatele, cestovatele a lékaře Siegfrieda Kappera.[1] Ten se jako jeden z prvních židovských intelektuálů veřejně hlásil k českému národu.[1] Na jeho počest byl v roce 1920 Spolek českých akademiků židů přejmenován na „Akademický spolek Kapper“. Tento spolek existoval a působil až do roku 1939, kdy byl rozpuštěn gestapem.[1] Po druhé světové válce byla činnost spolku obnovena, ale fungoval jen krátce a to do roku 1949, kdy přestal definitivně existovat.[1] Teprve v roce 2005 na aktivity tohoto spolku trvale navázal „Spolek akademiků Židů“ (SAŽ).[1] Tento spolek se hlásí k odkazu i dalších židovských akademických organizací.[1]

Publikační aktivity SČAŽ

V databázi NK ČR lze najít několik titulů vydaných péčí SČAŽ či Akademického spolku Kapper:

  • Kalendář česko-židovský na rok ... = Luah li-šenath ... V Praze: Spolek českých akademiků-židů, 1881–1938. Knihovna Akademického spolku Kapper. ISSN 1214-9993.
  • Breuer, Leopold a Thorsch, Leopold, ed. Nauka o náboženství mojžišském pro střední a měšťanské školy. Překlad Leopold Thorsch. V Praze: Nákladem Spolku českých akademiků-Židů, 1884. vi, 184 stran.
  • Branberger, Jan. O hudbě Židů: kulturně-historická skizza. Praha: nákladem Spolku českých akademiků-Židů, 1904. 55 stran.
  • Fuchs, Alfréd. O židovské otázce. Praha: Spolek českých akademiků židů, 1909, [na obálce 1919]. 31 stran.
  • Rakous, Vojtěch. Vojkovičtí a přespolní. Praha: Spolek českých akademiků židů, 1910. 187 s. Knihovna Spolku českých akademiků židů; sv. 3.
  • Teytz, Viktor. Několik poznámek k otázce česko-židovské. V Praze: nákladem Spolku českých akademiků židů, 1913. 17 stran.
  • Seznam literatury, kterou vydal „Akademický spolek Kapper“

Odkazy

Poznámky

  1. Podle některých pramenů byl v tomto hostinci založen v roce 1848 vlastenecký spolek U slovanské lípy.[1] V jeho vedení byli František Palacký, František Ladislav Rieger, Karel Jaromír Erben a Václav Hanka. Dnes (2018) se na místě hostince U slovanské lípy ve Spálené ulici nachází budova pražského městského soudu.[1]
  2. Leopold Katz - pozdější úspěšný český advokát, mecenáš umění, příznivec a podporovatel České akademie věd a umění (ČAVU), nálezce cenného husitského Jistebnického kancionálu a sběratel výtvarných děl
  3. Adolf Stránský - český a československý novinář, politik a pozdější zakladatel a vydavatel Lidových novin, za Rakouska-Uherska poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady, předák moravské odnože mladočeské strany, po vzniku republiky ministr průmyslu a obchodu.
  4. Alfréd Meissnerčeskoslovenský politik, meziválečný ministr československých vlád a poslanec Národního shromáždění za Československou sociálně demokratickou stranu dělnickou.
  5. Jakub Scharfrakouský a český právník a politik židovského původu a české národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu; jeden ze zakladatelů českožidovského hnutí.
  6. August Stein – jeden ze zakladatelů Židovského muzea v Praze a důležitý představitel českožidovského hnutí, které propagovalo syntézu židovského náboženství a uvědomělého češství jako odpověď na otázku po moderní židovské identitě.
  7. Josef Žalud – (rakouský a český advokát a politik židovského původu a české národnosti, v závěru 19. století poslanec Českého zemského sněmu.
  8. JUDr. Alois Zucker – právník, vysokoškolský profesor a politik z Čech, ve 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
  9. Bohumil Bondyrakouský a český podnikatel a politik židovského původu a české národnosti, dlouholetý člen Obchodní a živnostenské komory v Praze, na konci 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Reference

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r REDAKCE. Před 140 lety vznikl Spolek českých akademiků židů [online]. Židovské listy, 2016-03-01 [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 83b5d334-cacf-4e1e-903b-068154c4eeac, 799481c5-4457-4237-b8b9-60ae9ad8cbd9, 4d8e3a13-1aee-4d9f-830a-9d3cd336554f
  • NKC: kn20110926006
  • VIAF: 145287887