Stacionární náhodný proces

Stacionární náhodný proces (neboli stochastický proces vykazující stacionaritu) je náhodný proces, jehož všechny nebo některé statistické vlastnosti jsou nezávislé na čase. Požadujeme-li, aby všechny vlastnosti náhodného procesu nezávisely na čase, hovoříme o silně stacionárním procesu čili silné stacionaritě, též o striktně stacionárním procesu. Formálně lze silnou stacionaritu vyjádřit požadavkem F X ( x t 1 + τ , , x t n + τ ) = F X ( x t 1 , , x t n ) pro každé  τ , t 1 , , t n R  a pro každé  n N , {\displaystyle F_{X}(x_{t_{1}+\tau },\ldots ,x_{t_{n}+\tau })=F_{X}(x_{t_{1}},\ldots ,x_{t_{n}})\quad {\text{pro každé }}\tau ,t_{1},\ldots ,t_{n}\in \mathbb {R} {\text{ a pro každé }}n\in \mathbb {N} ,} kde F X ( x t 1 , , x t n ) {\displaystyle F_{X}(x_{t_{1}},\ldots ,x_{t_{n}})} je (kumulativní) distribuční funkce silně stacionárního procesu X {\displaystyle X} .

Vedle silné stacionarity, kterou je u empiricky se vyskytujících náhodných procesů obtížné prakticky ověřit, se používají i slabší definice (slabá stacionarita), požadující časovou stabilitu jen některých vybraných statistických vlastností. Typickou volbou jsou střední hodnota, rozptyl a autokorelační, resp. autokovarianční funkce. Nejslabší prakticky používanou možností je stacionarita ve střední hodnotě, kdy požadujeme pouze to, aby střední hodnota procesu se neměnila v čase.

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.