Suchoj Su-37

Su-37
Určeníexperimentální víceúčelový letoun
PůvodRusko
VýrobceKnAAPO
Konstruktérská skupinaSuchoj
První let2. dubna 1996
Charaktervývoj zastaven
Vyrobeno kusů1[1]
Další vývojSuchoj Su-30MKI (Indie)
Suchoj Su-30MKM (Malaysie)
Suchoj Su-30SM (Rusko)
Suchoj Su-35 (Rusko a Čína)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Suchoj Su-37 (kód NATO „Flanker-F“, přezdívaný „Terminator“[2]) byl jednomístný dvoumotorový letoun navržený konstrukční kanceláří Suchoj, který sloužil jako technologický demonstrátor. Testy umožnily zlepšit ovládání a řízení stroje Su-27M (později přejmenovaného na Su-35), což byl další vývojový stupeň Su-27. Jediný letoun byl původně postaven jako jedenáctý Su-27M (T10M-11) v komsomolském závodě, poté bylo instalováno vektorování tahu. Navíc byl upraven o aktualizované systémy řízení letu a zbraňových systémů.

Letoun provedl první let v dubnu 1996. Během programu letových zkoušek Su-37 prokázal svou supermanévrovatelnost na leteckých přehlídkách a prováděl manévry jako salto o 360 stupních. V prosinci 2002 letoun havaroval v důsledku strukturálního poškození. Su-37 se do výroby nedostal. Navzdory zprávě z roku 1998, která tvrdila, že Suchoj postavil druhý Su-37 s využitím dvanáctého draku Su-27M,[3] zůstal T10M-11 jediným prototypem. Místo toho Suchoj aplikoval letadlové systémy u dalších návrhů stíhaček konstrukční kanceláře.

Specifikace

Technické údaje

  • Osádka: 1
  • Rozpětí: 14,7 m
  • Délka: 22,2 m
  • Výška: 6,4 m
  • Nosná plocha: 62,0 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 18 500 kg
  • Max. vzletová hmotnost: 35 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Ljulka AL-37FU s přídavným spalováním, každý o tahu 83 kN (19 000 lbf) a s vektorováním tahu za sucha, 142 kN (32 000 lbf) s přídavným spalováním

Výkony

  • Maximální rychlost: 2 500 km/h
  • Dostup: 18 000 m
  • Dolet: 3 700 km

Výzbroj

  • 1 × letecký kanón GŠ-30-1 ráže 30 mm
  • 12 × závěsník pro výzbroj do hmotnosti 8 200 kg

Odkazy

Reference

  1. ↑ Russia's Road to Corruption: How the Clinton Administration Exported Government Instead of Free Enterprise and Failed the Russian People, U. S. House of Representatives (2000), P. 204
  2. ↑ Jane's All the World's Aircraft 2009–2010. Redakce Jackson Paul. [s.l.]: Jane's, 2009. ISBN 978-0710628800. S. 515. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
  3. ↑ GETHIN, Howard. Sukhoi flies latest Su-37 demonstrator. Flight International. London: Reed Business Information, 9–15 September 1998, s. 32. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 November 2012. ISSN 0015-3710. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Suchoj Su-37 na Wikimedia Commons
  • (česky) Suchoj Su-37 - obsáhlý popis
  • (anglicky) Suchoj Su-37 Terminátor - video
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letouny Suchoj
Stíhací letouny
Su-27 • Su-30 • Su-35 • Su-57 • Su-75

Záchytné letouny
Su-9 • Su-11 • Su-15
Palubní stíhači
Stíhací bombardéry
Su-7 • Su-17 • Su-20 • Su-22 • Su-24 • Su-32 • Su-34
Bitevní letouny
Bombardéry
Průzkumné letouny
Cvičné letouny
Su-26 • Su-28 • Su-29 • Su-31
Dopravní letouny
Su-38 • Su-80 • S-21 • KR-860 • Superjet 100
Experimentální letouny
Su-1 • Su-3 • Su-5 • Su-6 • Su-7 (1944) • Su-8 • Su-9 (1946) • Su-10 • Su-11 (1946) • Su-13 • Su-15 (1949) • Su-17 (1949) • Su-37 • Su-47 • P-1 • T-3 • T-4 • T-405 • T-431
Bezpilotní letouny
S-70
Zemědělské letouny
Su-38
Sjednocená letecká korporace