Svatá Helena (Banát)

Svatá Helena Sfânta Elena
Poloha
Souřadnice	44°40′38″ s. š., 21°42′44″ v. d.
Nadmořská výška	350 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Rumunsko Rumunsko
Župa	Caraș-Severin
Svatá Helena
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	220
Etnické složení	Češi
Náboženské složení	Katolíci, Baptisté
Správa
Oficiální web	www.svata-helena.eu
PSČ	327161
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svatá Helena (rumunsky Sfânta Elena, německy Sankt Helena, maďarsky Dunaszentilona) je nejstarší existující českou vesnicí v rumunském Banátu. Byla založena společně s osadou Elizabeta, která však později zanikla. Od Dunaje je vesnice vzdálená asi 6 km, do vesnice vede asfaltová cesta. Vesnice má asi 220 obyvatel a nachází se ve výšce kolem 350 m n. m. Nejbližší město je Nová Moldava (Moldova Nouă) vzdáleno asi 11 km.

Starostou je zde Ilie Boboescu, který je starostou též v obci Coronini.

Dříve, část mužů pracovala v nedalekých rudných dolech v Nové Moldavě, jejichž provoz je však již ukončen. Ženy pravidelně jezdí na trh do Moldavy prodávat mléko, smetanu a sýry. Některé rodiny se živí také ubytováním turistů.

• Už v závěru vlády Marie Terezie i v počátcích panování Josefa II. byli do oblasti Banátu, jež ležela na okraji Habsburské říše, transmigrováni tajní evangelíci a po vydání tolerančního patentu i netolerovaní deisté z východních Čech.^[1][2]

• Gyorg Magyarly byl podnikatel, který si pronajal od vojenské správy téměř 13 tisíc jiter zdejších zalesněných pozemků, které měli podle smlouvy vymýtit kolonisté z Čech. Tak byla dne 1. května 1823 založena první česká vesnice na území současného Rumunska – Svatá Alžběta.^[3]
• Následující rok byl pro dalších 100 českých rodin rozparcelovány pozemky pro vesnici Svatá Helena.^[3]

Svatá Helena byla založena kryptoprotestanty z Čech roku 1824. Obyvatelé katolického vyznání se sem přestěhovali ze zrušené osady Svatá Ažběta, jež ležela nedaleko. Po 2. světové válce reemigrovalo ze Svaté Heleny 580 lidí a počet obyvatel se snížil na 590 osob.^[4]

Cenným zdrojem k historii Svaté Heleny je Školská kronika, jejímž autorem je místní rodák, učitel Jan Schlögl (1871–1949).^[5]

V roce 2011 žilo v obci 306 obyvatel, naprostou většinu tvoří Češi. Živí se převážně zemědělstvím, mezi nejvýznamnější plodiny zde patří pšenice a kukuřice. Část obyvatel zaměstnávaly nedaleké rudné doly, které však byly uzavřeny.

V obci stojí dva kostelíky: katolický pochází z roku 1879; původní evangelický z roku 1887 je využíván baptisty.

V okolí vesnice se nachází velké množství krasových útvarů. Mezi nejvýznamnější patří jeskyně Turecká díra a Kulhavá Skála. Geologicky bohaté podloží dokládají i všudypřítomné prohlubně v okolních polích.

• České turistické trasy v Banátu

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Svatá Helena na Wikimedia Commons
• Stránka krajanů v českých vesnicích rumunského Banátu
• Návštěva Banátu (Svaté Heleny) - reportáž z expedice Roadtrip 2007
• KOVÁŘ, Pavel, ed. Přenesená krajina: český venkov v rumunském Banátu. Praha: Academia, 2019. ISBN 9788020029676.
• Video z folklórního festivalu českých obcí ve Sv.Heleleně

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.