Třída Kamome
Třída Kamome | |
---|---|
Cubame (PC-306) | |
Obecné informace | |
Uživatel | Japonské námořní síly sebeobrany |
Typ | stíhač ponorek |
Lodě | 3 |
Osud | vyřazeny |
Předchůdce | třída Kari |
Nástupce | Hajabusa |
Technické údaje | |
Výtlak | 330 t (standardní) 360 t (plný) |
Délka | 54 m |
Šířka | 6,6 m |
Ponor | 2,1 m |
Pohon | 2 diesely, 2 lodní šrouby |
Rychlost | 20 uzlů |
Posádka | 70 |
Výzbroj | 2× 40mm kanón (1×2) 1× Hedgehog 2 vrhače, 2 spuštěče |
Radar | SPS-5B |
Sonar | SQS-11A |
Třída Kamome byla třída pobřežních protiponorkových hlídkových lodí Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze tří jednotek, provozovaných v letech 1957–1977. Jednalo se o mírně upravenou verzi třídy Kari. Některé prameny ji považují za její součást.[1]
Stavba
Celkem byly v letech 1956–1957 postaveny tři jednotky této třídy. Zatímco první a třetí jednotku postavila loděnice Uraga Dock v Uraga, druhou postavila loděnice v Kure.[2]
Jednotky třídy Kamome:[2]
Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|
Kamome (PC-305) | 27. ledna 1956 | 3. září 1956 | 14. ledna 1957 | vyřazen 1. prosince 1977 |
Cubame (PC-306) | 15. března 1956 | 10. října 1956 | 31. ledna 1957 | vyřazen 14. května 1977 |
Misago (PC-307) | 27. ledna 1956 | 1. listopadu 1956 | 11. února 1957 | vyřazen 1. prosince 1977 |
Konstrukce
Čluny byly vybaveny stejnou elektronikou a vybavením jako předchozí třídy Kari. Pro úsporu hmotnosti byly nástavby a stěžeň vyrobeny z hliníkové slitiny, trup z tenkých ocelových plátů SM41W a ostatní části z vysokotažné oceli. Komín byl velmi malý a nízký.
Čluny byly vybaveny námořním vyhledávacím radarem AN/SPS-5B (pracujícím v pásmu X), střeleckým radarem Mk.63 GFCS (Gun Fire Control System) a trupovým sonarem SQS-11A. Vyzbrojeny byly dvěma 40mm kanóny Bofors Mk.1 v jednohlavňové lafetaci a jedním salvovým vrhačem hlubinných pum Mk.10 Hedgehog s 96 náložemi (celkem čtyři salvy). Doplňovaly jej dva vrhače hlubinných náloží typu 55 a dva spouštěče hlubinných pum typu 54. Oba byly umístěny na bocích zádě. Celkem pro ně bylo neseno 36 hlubinných pum.
Pohonný systém tvořily dva diesely Mitsui-Burmeister & Wain 635VBU-45 o celkovém výkonu 2000 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ KAMOME submarine chasers (1957) [online]. Navypedia.org [cit. 2022-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b MOORE, John E. Jane's fighting ships, 1977-1978. Londýn: Jane's Yearbooks, 1977. ISBN 0-531-03277-9. S. 278. (anglicky)
- ↑ Japan: Submarine Chasers. Military Review. Fort Leavenworth, Kansas: U.S. Army Command and General Staff College, srpen 1957, svazek 37, číslo 5, s. 73. Dostupné online. ISSN 1943-1147. (anglicky)
Externí odkazy
Válečné lodě Japonských námořních sil sebeobrany | |
---|---|
Vrtulníkové torpédoborce (DDH): | Izumo • Hjúga • Širane† • Haruna† |
Protiletadlové torpédoborce (DDG): | Maja • Atago • Kongó • Hatakaze • Tačikaze† • Amacukaze† |
Univerzální torpédoborce (DD): | Asahi • Akizuki • Takanami • Murasame • Asagiri • Hacujuki† • Minegumo† • Takacuki† • Jamagumo† • Akizuki† • Murasame† • Ajanami† • Harukaze† |
Fregaty (FFM/DE): | Mogami • Abukuma • Júbari† • Išikari† • Čikugo† • Isuzu† • Ikazuči† • Akebono† |
Ponorky: | Taigei • Sórjú • Ojašio • Harušio • Júšio† • Uzušio† • Óšio† • Hajašio† • Ojašio† |
Útočné čluny: | Hajabusa • PG 1† |
Výsadkové lodě: | Ósumi • Miura† • Acumi† • LCU 1 • Jura† • LCAC |
Minolovky a minonosky: | Awadži • Jaejama† • Uraga • Hajase† • Cugaru† • Erimo† |
Pomocné lodě: | Mašú • Towada • Sagami† • Hamana† • Čijoda • Čihaja • Čijoda† • Fušimi† • Čihaja† • Širase • Širase† |
Cvičná loď: | Kašima • Katori† |
† označuje již vyřazené jednotky |