Vojenská kancelář prezidenta republiky

Vojenská kancelář prezidenta republiky
Znak Vojenské kanceláře prezidenta republiky
Znak Vojenské kanceláře prezidenta republiky
ZeměČeskoČesko Česko
Existence1919-1939

1940-1945 (v exilu)

1945-současnost
Vznik1. ledna 1919[1]
PosádkaPražský hrad
Velitelégenmjr. Radek Hasala[2]
Podřízené jednotkyHradní stráž Hradní stráž

Vojenská kancelář prezidenta republiky je samostatná a počerně nejmenší složka ozbrojených sil České republiky.[3][4][5] V jejím čele stojí náčelník, který je přímo podřízen prezidentovi republiky a kterého prezident jmenuje a odvolává. Od 1. dubna 2023 jím je generálmajor Radek Hasala.[2] Náčelník jmenuje a odvolává velitele Hradní stráže.[4]

Kromě řízení Hradní stráže plní Vojenská kancelář úkoly, související s výkonem pravomocí prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil.[4]

Příslušníci vojenské kanceláře používají specifické uniformy, které se podobají uniformám Hradní stráže. Oboje navrhl v roce 1990 výtvarník Theodor Pištěk.[6]

Záslužný řád

Náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky uděluje Záslužný kříž náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky. Ocenění vzniklo v roce 2007 a uděluje se zejména příslušníkům Hradní stráže za vzorné plnění úkolů, dostat jej ale také mohou civilní osoby, které s kanceláří a Hradní stráží spolupracují. Mezi lety 2007 a 2015 bylo uděleno asi sto těchto řádů.[7]

Historie

Vojenské oddělení kanceláře prezidenta republiky vzniklo 1. ledna roku 1919 rozhodnutím prezidenta T.G.Masaryka a následně byla Kancelář prezidenta republiky dělená na civilní a vojenské oddělení oficiálně zřízena podle zákona č. 654/1919 Sb. z 5. prosince 1919.[8][9] Po okupaci Česko-slovenska 15. března 1939 byla vojenská část kanceláře v souvislosti se zrušením armády rozpuštěna.

Od roku 1940 však byla její činnost obnovena jako součást exilové reprezentace v Londýně. Od 1. srpna 1940 byl přednostou jmenován generál Antonín Hasal, kterého v září 1944 nahradil brigádní generál Oldřich Španiel, ten tuto funki vykonával do dubna 1945, kdy převzal velení 1. samostatné pěší brigády a následní z ní v zniklé 1. pěší divize. Do funkce přednosty vojenské kanceláře prezinta republiky se vrátil v Praze dne 25. května 1945.[10] Po volbách v roce 1946 se do funkce opět vrátil generál Hasal a sertval v ní až do 21. června 1948, kdy byl prezidentem Gottwaldem odvolán.[11]

V období let 1948 až 1989 byla funkce Vojenské kanceláře prezidenta upozaďována a plnila svoji roli jen jako zváštní organizační útvar civilní Kaceláře prezinta republiky.[12] Vojenská kancelář fungovala jako součást civilní Kanceláře prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky i po rozdělení federace až do nabytí účinnosti zákona č. 114/1993 Sb, kde byla poprvé definována jako samostatná vojenská jednotka oddělená od civilní části.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Historie, tradice [online]. www.hrad.cz, rev. 2023-03-09 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Pavel jmenoval Hasalu náčelníkem vojenské kanceláře. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-03-31 [cit. 2023-03-31]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Zákon č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky. In: Sbírka zákonů. 24. 3. 1993, roč. 1993. Dostupné online. ISSN 1211-1244 § 5. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  4. ↑ a b c Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. In: Sbírka zákonů. 14. 9. 1999, roč. 1999. Dostupné online. ISSN 1211-1244 § 26. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  5. ↑ ČTK, iDNES cz. Hradní vojenskou kancelář povede generál Hasala, změny ve funkci neplánuje. iDNES.cz [online]. 2023-03-31 [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výstroj, Stránky prezidentské kanceláře o VKPR
  7. ↑ UHLÍŘ, Jan. Duka převzal Záslužný kříž vojenské kanceláře Hradu / Christnet.eu. www.christnet.eu [online]. [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. 
  8. ↑ PLACHÝ, Jiří; POVOLNÝ, Daniel; STRAKA, Karel. Historie a současnost Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Praha: Vojenský historický ústav, 2015. 161 s. ISBN 978-80-7278-815-6. 
  9. ↑ Zákon č. 654/1919 Sb., kterým se zřizuje kancelář presidenta republiky. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online.
  10. ↑ Biography of Major-General Oldřich Španiel (1894 – 1963), Czechoslovakia. generals.dk [online]. [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. 
  11. ↑ SELNER, Jaroslav; CINGER, František. Generál z rodu rebelů. 1. vyd. Čechtice: BVD, 2007. 232 s. ISBN 978-80-87090-04-6. S. 138–141. 
  12. ↑ Zákoné opatření předsednictva Federálního shromáždění č. 16/1976 Sb. ze dne 11. března 1976 o Kanceláři presidenta Československé socialistické republiky. Sbírka zákonů ČSSR [online]. 1976-03-15 [cit. 2024-07-15]. Čís. 3/1976. Dostupné online. 

Literatura

  • Zdeněk Koudelka: Prezident republiky, Nakladatelství Leges: Praha, 2. vydání 2018, 376 s., ISBN 978-80-7502-126-7.

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojenská kancelář prezidenta republiky na Wikimedia Commons
  • Vojenská kancelář prezidenta republiky na stránkách prezidentské kanceláře
  • Zákon 219/1999 Sb. o ozbrojených silách České republiky
  • Zákon 114/1993 Sb. o Kanceláři prezidenta republiky
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.