Archlebov

Archlebov
Kostel svatého Rocha a svatého Šebestiána
Kostel svatého Rocha a svatého Šebestiána
Znak obce ArchlebovVlajka obce Archlebov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecŽdánice
Obec s rozšířenou působnostíKyjov
(správní obvod)
OkresHodonín
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°2′37″ s. š., 17°0′17″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel876 (2024)[1]
Rozloha13,33 km²[2]
Katastrální územíArchlebov
Nadmořská výška227 m n. m.
PSČ696 33
Počet domů353 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduArchlebov 2
696 33 Archlebov
[email protected]
StarostaMiroslav Jarolík
Oficiální web: www.obecarchlebov.cz
Archlebov
Archlebov
Další údaje
Kód obce586030
Kód části obce400
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Archlebov (dříve Arklebov, Artlebov, německy Archlebau) je obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 12 km severozápadně od Kyjova, 3 km jihozápadně od Ždánic a 25 kilometrů severozápadně od Hodonína. Žije zde 876[1] obyvatel. Ze severu na jih protéká obcí Spálený potok, levostranný přítok Trkmanky.

Jedná se o vinařskou obec ve Slovácké vinařské podoblast (viniční tratě: Maliny, Dubová, Padělky, Panský).

Sousedními obcemi sídla jsou Želetice, Žarošice, Dražůvky, Ždánice a Uhřice.

Název

Název vesnice byl odvozen od osobního jména Archleb (jehož variantou byl Arkleb), což byl český hláskový převod německého jména Hartleb. Název vesnice se též psal Arklebov a Hartlebov/Artlebov a jeho význam byl "Archlebův majetek". Nositelem jména patrně byl opat velehradského kláštera Arkleb písemně doložený k roku 1257, z jehož popudu asi vesnice vznikla.[5]

Historie

V sousedství dnešního hřbitova proběhl v roce 2014 archeologický průzkum, při kterém bylo nalezeno polykulturní pohřebiště. Nejstarší hroby kočovníků kultury se šňůrovou keramikou byly staré přes 4 000 let. Další nálezy pocházely z období kultury se zvoncovitými poháry a únětické kultury.[6] Jižně od obce v místě zvaném Bohutsko bývala osada Bohutice. V roce 1368 už byla uváděna jako pustá.[7]

První písemná zmínka o Archlebově pochází z roku 1349, kdy byla ves v držení Bohuše ze Ždánic. V předbělohorské době zde býval bratrský sbor. Po bitvě u Slavkova v roce 1805 zde bylo ubytováno 600 francouzských vojáků, kteří vyplenili zásoby místních obyvatel. Na choleru zemřelo v roce 1831 celkem 34 lidí. Roku 1845 byla postavena nová škola. V roce 1866 zemřelo při epidemii cholery 122 osob a musel být zřízen náhradní hřbitov na místě zvaném Podseče za Pustým. V První světové válce padlo 32 místních občanů. V legiích jich bojovalo jedenáct. Elektřina zde byla zavedena v roce 1928. Roku 1930 vznikla na hranici katastru osada Žandovský mlýn.[8] Během druhé světové války zahynula v koncentračním táboře židovská rodina Vodákova. Na konci války padl občan Emil Jarolík a tři domy byly poškozeny výbuchem bomby. Obec byla osvobozena 28. dubna 1945. V letech 1947–1951 byla postavena nová škola.

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 22. ledna 2001.[9]

Základní informace

Archlebov vznikl jako kolonizační osada. Hlavní linie současné zástavby tvoří Spálený potok ve směru sever – jih a komunikace I/54 ve směru východ – západ. Katastrální území má rozlohu 1 332 ha, přičemž orná půda zaujímá více než 51 % výměry a lesní porosty pokrývají 33 %.

V Archlebově se nachází základní škola, mateřská škola, zdravotní středisko, pošta, pohostinství, prodejny smíšeného zboží, je zaveden plyn, vodovod a kanalizace.

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[10][11]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 994 1 128 1 184 1 214 1 278 1 327 1 262 1 192 1 288 1 142 1 002 906 908 850 842
Počet domů 237 257 267 278 284 297 333 354 346 337 311 346 354 353 353

Osobnosti

Cikáda viničná (Tibicina haematodes)

Jediná lokalita výskytu cikády viničné v České republice se nachází v katastru obce Archlebov. Lokalita se nazývá Dubový vrch. Tento druh se zde vyskytuje od nepaměti a přezdívá se mu tady "archlebský crčák".

Přestože je tento teplomilný druh hmyzu řazený mezi zvláště chráněné druhy dle Přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb. ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb., a to v kategorii kriticky ohrožený[12], speciálně se zde stále nechrání. Jediná ochrana je nyní to, že zainteresovaní lidé do pozorování a ochrany drží tento senzační a dlouhodobý výskyt spíše pod pokličkou.

Hlavní pozorování a sběr dat proběhlo v letech 2015-2016 díky entomologovi Mgr. Igoru Malenovskému, Ph.D. v rámci projektu Rozšíření a biologie cikády viničné (Tibicina haematodes) v České republice.

V roce 2016 provedl ČSOP Morava čištění přilehlého zarostlého sadu, aby pomohl vytvořit co nejlepší podmínky pro její další rozmnožování. Od té doby je sad pravidelně jednou ročně spásán a díky tomu se zde daří i ohroženým druhům rostlin.

Od roku 2023 se o stav cikády viničné v Archlebově ve větší míře začali zajímat zástupci obce a místní nadšenci, kterým se podařilo vyjednat s podporou doktora Malenovského a ČSOP Morava dohodu s Lesy ČR o přesunu zařazení území jejího výskytu do kategorie "les zvláštního určení" v novém plánu hospodaření od roku 2025. Nad maloplošným chráněným územím visí otazník.


Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Šebestiána a sv. Rocha nechal v letech 1729–1731 vystavět kníže Josef Václav z Lichtenštejna. Předchozí kostel vznikl v roce 1639 opravou staršího bratrského sboru. Ve věží je zavěšen zvon s nápisem Milujte spravedlnost, kteříž soudíte zemi a myslete o Pánu Bohu (první verš starozákonní Knihy Moudrosti). Byl odlit ve Vyškově roku 1558 a z této dílny se na Moravě dosud dochovalo sedm zvonů.[13] Fara byla postavena v roce 1784.
  • Výklenková kaplička, poklona svatého Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století
  • Kříže
  • Pomník padlých v 1. a 2. světové válce
  • Přírodní památka Ochozy

Galerie

  • Obecní úřad
    Obecní úřad
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého
    Kaple sv. Jana Nepomuckého
  • Náves
    Náves
  • Žandovský mlýn
    Žandovský mlýn

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Archlebov, s. 47, 48. 
  6. TUREK, Petr. Mrtvému v archlebovském hrobu ležel u nohou popel z jiného člověka. Hodonínský deník.cz [online]. 2014-07-24 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. 
  7. ŠMÝD, Zdeněk. Když je koupil Huhňa, byly pusté. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-05-05 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. 
  8. ŠMÝD, Zdeněk. Žádá tři obce o změny adres. Zavinil to dědeček. Hodonínský deník.cz [online]. 2010-01-26 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. 
  9. Udělené symboly – Archlebov [online]. 2001-01-22 [cit. 2014-08-19]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  11. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  12. MALENOVSKÝ PH.D., Mgr. Igor. Rozšíření a biologie cikády viničné (Tibicina haematodes) v České republice [online]. [cit. 2024-08-19]. Dostupné online. 
  13. TUREK, Petr. Starobylý archlebovský zvon miluje spravedlnost. Hodonínský deník.cz [online]. 2011-02-28 [cit. 2016-03-26]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Města a obce okresu Hodonín
Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 3f0a5fa9-9c3c-46e0-a3d7-6088e4560e70
  • NKC: ge332460
  • VIAF: 141213168