Manganistan vápenatý
Manganistan vápenatý | |
---|---|
Vzorec | |
Obecné | |
Systematický název | Manganistan vápenatý |
Sumární vzorec | CaMn2O8 |
Vzhled | Fialová krystalická látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 10118-76-0 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 277,949 9 g/mol (bezvodý); 350,011 2 g/mol (tetrahydrát) |
Teplota rozkladu | 140 °C; tj. 413 K |
Hustota | 2,49 g/cm³ (bezvodý) |
Rozpustnost ve vodě | Pro tetrahydrát: 331 g/100 g (H2O) (14 °C) 338 g/100 g (H2O) (25 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | Rozpustný v kapalném amoniaku; reaguje s ketony, aldehydy a alkoholy |
Struktura | |
Krystalová struktura | Kosočtverečná |
Bezpečnost | |
GHS03 GHS07 GHS09 | |
R-věty | R8, R22, R50/53 |
S-věty | S2, S60, S61 |
NFPA 704 | 0 2 0 OX |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Manganistan vápenatý je fialová, anorganická sloučenina se vzorcem Ca(MnO4)2. Tato látka sama o sobě je poměrně stabilní, v kombinaci s organickými materiály či silnými kyselinami se však stává nebezpečnou.
Výroba
Tuto látku je možno v laboratorních podmínkách vyrábět reakcí manganistanu draselného a chloridu vápenatého, vzniká manganistan vápenatý, ale vzniká i chlorid draselný, který je ve vodě docela dobře rozpustný, proto je to těžko odstranitelná kontaminace.Rovnice probíhá následně:
2KMnO4 + CaCl2 → Ca(MnO4)2 + 2KCl
Oddělení těchto látek se provádí při snížené teplotě, kolem 0 °C, kdy je rozpustnost chloridu draselného nejnižší, cca 28 g/100 g (H2O).
Další možností výroby jest reakce manganistanu hlinitého a oxidu vápenatého. Při reakci vzniká jako vedlejší produkt oxid hlinitý a malé množství hydroxidu hlinitého, které jsou nerozpustné, a dají se tedy jednoduše oddělit od manganistanu vápenatého. Reakce probíhá za zvýšené teploty, a bez přítomnosti vody. Probíhá dle rovnice:
2 Al(MnO4)3 + 3 CaO → 3 Ca(MnO4)2 + 2 Al2O3
Nakonec se produkty oddělují rozpuštěním ve vodě a filtrací.
Reakce
Tato látka se při zahřívání na cca 140 °C rozpadá na oxid manganičitý, oxid vápenatý a kyslík, dle rovnice:
2Ca(MnO4)2 —t→ 2 CaO + 4 MnO2 + 3 O2
Proto je tato látka oxidačním činidlem (podstatně slabším, než kupříkladu manganistan draselný). Při kontaktu s organickými materiály (alkoholy, ketony, aldehydy, sulfid uhličitý, benzen, benzín, estery a ethery) se může vznítit, popřípadě explodovat, někdy je potřeba mírné zahřátí.
Reaguje s kyselinou sírovou za vzniku kyseliny manganisté, a následně oxidu manganistého, který je rovněž explozivní:
Ca(MnO4)2 + H2SO4 → CaSO4 + 2HMnO4 → CaSO4 + Mn2O7 + H2O
Nereaguje tak se všemi, kyselinami kupříkladu s kyselinou chlorovodíkovou uvolňuje plynný chlór:
Ca(MnO4)2 + 22HCl → CaCl2 + 8Cl2 + 2MnCl2 + 8H2O + 3H2
Využití
Tato látka se experimentálně používá na bělení zubů, dále tato látka má dezinfekční účinky, nepoužívá se však příliš často.
Bezpečnost
Při kontaktu roztoku látky s kůží vzniká na místě hnědo-černá skvrna, která po čase zmizí. Zmizení této skvrny se dá urychlit kupříkladu použitím kyseliny octové, stejně tak se dá vzniká skvrna odstranit z oblečení. V případě kontaktu této látky s očima často dochází k poškození zraku, či až oslepnutí.
Anorganické soli vápenaté | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | Fluorid vápenatý (CaF2) • Bromid vápenatý (CaBr2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Jodid vápenatý (CaI2) • Kyanid vápenatý (Ca(CN)2) • Kyanamid vápenatý (CaNCN) • Thiokyanatan vápenatý (Ca(SCN)2) |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid vápenatý (CaH2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Oxid vápenatý (CaO) • Peroxid vápenatý (CaO2) • Hydrogensulfid vápenatý (Ca(SH)2) • Sulfid vápenatý (CaS) • Polysulfid vápenatý (CaSn) • Polonid vápenatý (CaPo) • Amid vápenatý (Ca(NH2)2) • Imid vápenatý (CaNH) • Nitrid vápenatý (Ca3N2) • Azid vápenatý (Ca(N3)2) • Fosfid vápenatý (Ca3P2) |
Jiné | Thiosíran vápenatý (CaS2O3) • Karbid vápenatý (CaC2) • Hexaborid vápenatý (CaB6) • Monofosfid vápenatý (Ca2P2) • Disilicid vápenatý (CaSi2) |