Hemihydrát síranu vápenatého
Hemihydrát síranu vápenatého CaSO4 · ½ H2O je za běžných podmínek pevná mikrokrystalická látka bílé barvy. Nejznámější formou jejího výskytu je sádra, uměle vyráběný materiál širokého použití. V přírodě se vyskytuje jako minerál bassanit.
Sádra
Výroba: 2 CaSO4 · 2H2O → 2 CaSO4 · ½ H2O + 3 H2O
Hydratace: 2 CaSO4 · ½ H2O + 3 H2O → 2 CaSO4 · 2H2O
Sádra se vyrábí tepelným rozkladem sádrovce takzvaným vařákovým způsobem při 130–150 °C. Materiálem pro výrobu může být také odpad po odsíření spalin z tepelných elektráren (energetický sádrovec).
Po smíšení s vodou dochází k opětné hydrataci a vzniká zářivě bílá, případně šedá, poměrně pevná a tvrdá hmota s pevností v tlaku 5 MPa za 2 dny a po totálním vysušení za 7 dní 10 MPa. Má všestranné využití ve stavebnictví, při drobných opravách v domácnosti, na instalatérské práce, opravy omítek, při výrobě kopií různých předmětů (zubní lékařství) atd.
V sochařství se sádra užívá jako materiál ke zhotovení negativního odlitku sochy modelované v sochařské hlíně[1], méně jako materiál pro přímou modelaci, obvykle na kovové kostře. Výsledný pozitivní odlitek buď přiznává bílou barvu sádry nebo se patinuje a barví. Sádrové odlitky se nehodí k trvalému umístění do exteriéru a slouží pouze jako mezistupeň k odlití sochy do bronzu. Štukatérská sádra slouží k odlévání a přípravě štuku a zhotovují se z ní drobné dekorace pro fasády domů.
Pro stavební účely se ze sádry vyrábí sádrokarton a sádrovice, což je sádrová příčka.
Podle podmínek při výrobě sádry a přísad při jejím tuhnutí, které trvá asi 1–2 minuty, lze docílit celé škály výsledných produktů s různou tvrdostí, rychlostí tuhnutí, barvou apod.
Sádra byla známá jako vynikající stavební materiál již Římanům. Přišli na to, že ji lze získat žíháním sádrovce při pouhých 300 °C.
Existují tři základní druhy sádry:
Druh | Počátek tuhnutí za | Doba tuhnutí | změna objemu |
---|---|---|---|
1. A – rychle tuhnoucí | 2 min | 15 min | +1 % |
2. B – normálně tuhnoucí | 6 min | 30 min | +1 % |
3. C – pomalu tuhnoucí | 20 min | 90 min | +2 % |
Pro snížení roztažnosti sádry se využívá vápenná voda, ale roztažnost nelze úplně odstranit. Rychlost tuhnutí také ovlivňuje teplota, kyselost a zásaditost vody.
Přírodní výskyt
V přírodě se hemihydrát síranu vápenatého vyskytuje jako minerál bassanit, nejčastěji ve formě mikroskopických jehličkovitých průhledných krystalů, takže makroskopicky se jeví jako bílý a má i bílý vryp. Hustota je 2,7 g/cm³. Ve vlhké atmosféře hydratuje na sádrovec.
Odkazy
Reference
- ↑ O. J. Blažíček, J. Kropáček, Slovník pojmů z dějin umění: Názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malířství a užitého umění, Odeon, Praha 1991
Literatura
- Archivovaná kopie. [s.l.]: [s.n.] Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-16. ISBN 978-80-260-4972-2. Archivováno 16. 10. 2013 na Wayback Machine.
Externí odkazy
- Slovníkové heslo sádra ve Wikislovníku
- Bassanit na webu mindat.org (anglicky)
- Bassanit na webu Webmineral (anglicky)
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Anorganické soli vápenaté | |
---|---|
Halogenidy a pseudohalogenidy | Fluorid vápenatý (CaF2) • Bromid vápenatý (CaBr2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Jodid vápenatý (CaI2) • Kyanid vápenatý (Ca(CN)2) • Kyanamid vápenatý (CaNCN) • Thiokyanatan vápenatý (Ca(SCN)2) |
Soli kyslíkatých kyselin (neuvedeny soli | Chlornan vápenatý (Ca(OCl)2) • Chlorečnan vápenatý (Ca(ClO3)2) • Chloristan vápenatý (Ca(ClO4)2) • Bromičnan vápenatý (Ca(BrO3)2) • Jodičnan vápenatý (Ca(IO3)2) • Jodistan vápenatý (Ca(IO4)2) • Siřičitan vápenatý (CaSO3) • Hydrogensiřičitan vápenatý (Ca(HSO3)2) • Síran vápenatý (CaSO4) • Selenan vápenatý (CaSeO4) • Telluričitan vápenatý (CaTeO3) • Teluran vápenatý (CaTeO4) • Dusitan vápenatý (Ca(NO2)2) • Dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2) • Fosfornan vápenatý (Ca(PO2H2)2) • Hydrogenfosforitan vápenatý (CaHPO3) • Dihydrogenfosforečnan vápenatý (Ca(H2PO4)2) • Hydrogenfosforečnan vápenatý (CaHPO4) • Fosforečnan vápenatý (Ca3(PO4)2) • Difosforečnan vápenatý (Ca2P2O7) • Arsenitan vápenatý (Ca(AsO2)2) • Arseničnan vápenatý (Ca3(AsO4)2) • Hydrogenuhličitan vápenatý (Ca(HCO3)2) • Uhličitan vápenatý (CaCO3) • Šťavelan vápenatý (Ca(CO2)2) • Křemičitan vápenatý (Ca2SiO4) • Boritan vápenatý (Ca3(BO3)2) • Manganistan vápenatý (Ca(MnO4)2) • Chroman vápenatý (CaCrO4) • Dichroman vápenatý (CaCr2O7) • Molybdenan vápenatý (CaMoO4) • Wolframan vápenatý (CaWO4]) • Vanadičnan vápenatý (Ca(VO3)2) • Titaničitan vápenatý (CaTiO3) • Hlinitan monovápenatý (CaAl2O4) • Heptahlinitan dodekavápenatý |
Soli tvořené záměnou vodíku ze sloučenin typu prvekx – vodíky | Hydrid vápenatý (CaH2) • Hydroxid vápenatý (Ca(OH)2) • Oxid vápenatý (CaO) • Peroxid vápenatý (CaO2) • Hydrogensulfid vápenatý (Ca(SH)2) • Sulfid vápenatý (CaS) • Polysulfid vápenatý (CaSn) • Polonid vápenatý (CaPo) • Amid vápenatý (Ca(NH2)2) • Imid vápenatý (CaNH) • Nitrid vápenatý (Ca3N2) • Azid vápenatý (Ca(N3)2) • Fosfid vápenatý (Ca3P2) |
Jiné | Thiosíran vápenatý (CaS2O3) • Karbid vápenatý (CaC2) • Hexaborid vápenatý (CaB6) • Monofosfid vápenatý (Ca2P2) • Disilicid vápenatý (CaSi2) |