Arado Ar 66
Arado Ar 66 | |
---|---|
Určení | cvičný letoun |
Původ | Německo |
Výrobce | Arado |
Šéfkonstruktér | Ing. Walter Blume |
První let | 1932 |
Zařazeno | 1933 |
Uživatel | Luftwaffe Rumunsko, Československo |
Vyrobeno kusů | přes 9000 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Arado Ar 66 byl německý jednomotorový dvoumístný dvouplošný školní letoun s pevným podvozkem.
Vývoj
První prototyp Ar 66a vzlétl roku 1932, poháněný kapalinou chlazeným invertním osmiválcovým vidlicovým motorem Argus As 10 C o maximálním výkonu 176 kW.
Druhý prototyp se stejnou pohonnou jednotkou a dvěma dřevěnými plováky namísto kolového podvozku nesl označení Ar 66b. V roce 1933 bylo vyrobeno celkem 10 exemplářů sériových Ar 66 B, nesloužily však v žádné jednotce námořního letectva.
Třetí prototyp Ar 66c s kolovým podvozkem byl od roku 1933 sériově vyráběn jako Arado Ar 66 C.
Nasazení
Stroje Ar 66 C se staly jedním z nejrozšířenějších školních strojů Luftwaffe, které byly používány až do konce druhé světové války. Zařazeny byly u leteckých škol FFS A/B 4 v Praze-Kbelích, FFS A/B 11 v Schönwalde, FFS A/B 23 v Kaufbeurenu a FFS A/B 116 v Göppingenu.
Po vzniku Störkampfstaffeln v Luftwaffe začaly Ar 66 C plnit úlohu nočních bombardovacích letounů, po vzoru sovětských jednotek vybavených letouny Polikarpov Po-2 nebo Polikarpov R-5. Přestavby se uskutečňovaly v leteckých dílnách na letišti v Německém Brodě. Dne 7. října 1943 byly letky lehkých nočních bombardérů přejmenovány na Nachtschlachtgruppen. „Céčka“ pak operovala v 1., 2. a 4./NSGr.2, NSGr.3, 2./NSGr.4 a NSGr.5 v SSSR, NSGr.8 ve Finsku a 3./NSGr.11 a NSGr.12 v Litvě.
Specifikace (Ar 66 C)
Údaje podle[1]
Technické údaje
- Osádka:
- Rozpětí: 10,00 m
- Délka: 8,30 m
- Výška: 2,93 m
- Hmotnost prázdného stroje: 905 kg
- Vzletová hmotnost: 1330 kg
- Pohonná jednotka:
Výkony
- Maximální rychlost: 210 km/h
- Přistávací rychlost: 80 km/h
- Výstup do 1000 m: 4,1 min
- Dolet: 716 km
Odkazy
Reference
- ↑ Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 1, Arado Ar 66, 1997, str. 11
Literatura
- MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0.
- KOLMANN, Petr. Arado z Přelouče. Letectví a kosmonautika. 2002, roč. 78., čís. 5, s. 60 a 61.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Arado Ar 66 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu Arado Ar 66 Archivováno 27. 12. 2014 na Wayback Machine.
Německé vojenské letouny druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardovací letouny | |
Plovákové letouny a létající čluny | |
Průzkumné letouny | |
Transportní letouny a kluzáky | |
Cvičné a spojovací letouny | |
Bitevní letouny | |
Vrtulníky a vírníky | |
Experimentální a specializované letouny | |
Malosériové letouny | |
Prototypy a projekty | Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334 |
Bezpilotní letouny a řízené střely |