Junkers W 34
Junkers W 34 | |
---|---|
První Junkers W 34 výr. č. 795 při zkoušce plováků v roce 1926 | |
Určení | Dopravní letoun |
Původ | Výmarská republika |
Výrobce | Junkers |
První let | 1926 |
Uživatel | Německo Československo Chorvatsko Slovensko Kanada |
Vyrobeno kusů | ~ 2000[1] |
Varianty | Junkers W 33 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Junkers W 34 byl německý celokovový jednomotorový dopravní dolnoplošník používaný na střední tratě. Jednalo se o další vývoj typu Junkers F 13. Stroj byl současně vyráběn s řadovým kapalinou chlazeným motorem Junkers L5 o výkonu 206 kW jako model W 33 a s hvězdicovým vzduchem chlazeným motorem Gnome-Rhône Jupiter VI o maximálním výkonu 309 kW jako W 34.[1] Obě varianty byly určeny především k přepravě nákladu, ale měly také prostor pro šest cestujících. Existovala i jeho plováková verze.
Vývoj
První prototyp Junkers W 33 (Werk-Nr.794, D-921) byl zalétán koncem roku 1926. První sériový kus (Werk-Nr.2500, D-1048) byl vyroben na začátku roku 1927. Vyráběly se varianty W 33b, c, d, f a h v celkovém počtu 199 kusů.
První prototyp Junkers W 34 (D-922), poháněný motorem Gnome-Rhône 9A (licenční britský motor Bristol Jupiter VI), vzlétl roku 1926. První sériový exemplář (Werk-Nr.2600) nosil imatrikulaci D-1119. Dalšími variantami byly W 34b, c, d, f, g a h. Sériové stroje poháněly různé typy motorů (Jupiter VI, Armstron Siddeley Panther, Bristol Mercury, Siemens Sh 20 a Pratt and Whitney Hornet) a byly exportovány do řady zemí. Hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec BMW 132A o výkonu 485 kW s úzkým krytem a dvoulistou vrtulí měla poslední sériová verze typu Junkers W 34hi, která byla až do počátku druhé světové války nejrozšířenějším transportním letounem Luftwaffe [1] spolu s verzí Junkers W 34hau poháněnou motorem Bramo 322 o výkonu 478 kW s velkým krytem a čtyřlistou vrtulí. Z přibližně 2000 sériových kusů W 34 byla přibližně polovina používána civilními uživateli.
Výroba obou variant byla ukončena v roce 1934.
Nasazení
Letoun Junkers W 33 byl ve 30. letech 20. století vybrán pro přelet z Evropy do Ameriky. Z prvního pokusu sešlo kvůli havárii W 33 při cvičném letu u Lipska. Pro druhý pokus připravila společnost Junkers dva stroje W 33L (D-1167 „Bremen“ a D-1197 „Europa“), oba s tříčlennými posádkami. Vzlétly 14. srpna 1927, avšak první letoun se musel vrátit pro bouři nad Atlantikem. Druhý havaroval u města Brémy. Pro třetí pokus Junkers upravil D-1167 zvětšením rozpětí na 18,35 m a instalací překomprimovaného řadového motoru Junkers L5 o výkonu 265 kW. Smíšená německo-irská posádka Hermann Köhl, James Fizmaurice a baron Günther von Hühnefeld vzlétla z irského Baldonnelu 12. dubna 1928. Po 36 hodinách přistála na malém ostrůvku Greenly Island mezi Labradorem a Novým Founlandem. Druhý stroj „Europa“ (D-1198) letěl v říjnu 1928 po etapách z Berlína do Tokia. Trať dlouhou 14 250 km zdolal za 90 hodin letového času. 10. září 1931 vzlétl z Lisabonu na přelet Atlantského oceánu do Kanady W 33 „Esa“ (D-2027). O den později byl nucen pro nedostatek paliva přistát u nového Foundlandu na moře, kde se díky prázdným nádržím udržel týden, než byl zachráněn lodí.
Několik kusů W 34 používala německá Legie Condor ve Španělsku.[1] Luftwaffe typ provozovala až do konce druhé světové války. Vedle jednotky KGr.z.b.V.4 sloužily tyto letouny v četných Fliegerführer-Transportstaffeln, nebo jako kurýrní např. u LG 1. V roli cvičných letadel byly zařazeny také u FFS B 1 ve Schweinfurtu, FFS A/B 2 v Luxeuil, FFS C 3 v Alt Lönewitz, FFS A/B 5 v Quakenbrücku, FFS A/B 11 v Schönewalde, FFS A/B 14 v Klagenfurtu, FFS A 32 v Pardubicích a FFS 33 v Praze. S jedním strojem Junkers W 34hi ulétli v srpnu 1944 slovenští letci do SSSR. Zachovalý letoun sloužil za války u 1. československé smíšené divize. V době Slovenského národního povstání operoval na letišti Tri Duby jeden Junkers W 34, se kterým povstalci podnikali průzkumné lety nad územím nepřítele. Po ukončení druhého světového konfliktu byly Junkersy W-34, které zůstaly na území Československa jako válečná kořist, přeznačeny jako D-43 a sloužily do roku 1950. Jeden z asi posledních W 34 byl vyřazen v Kanadě v roce 1962.
Specifikace
Technické údaje
- Osádka: 2
- Počet cestujících: 6
- Rozpětí: 17,75 m
- Délka: 10,27 m
- Výška: 3,53
- Nosná plocha: 43 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1700 kg
- Max. vzletová hmotnost: 3200 kg
- Pohonná jednotka: 1 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec BMW 132A
- Výkon motoru: 660 k (485 kW)*
Výkony
- Maximální rychlost: 233 km/h s nákladem
- Dostup: 6300 m
- Dolet: 900 km
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice: Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-2. S. 229.
Literatura
- ŠOREL, Václav; VELC, Jaroslav. Letadla československých pilotů II. Praha: Albatros, 1982. 246 s.
- NICCOLI, Riccardo. Letadla, Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Knižní klub, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-X. Kapitola Junkers W 33/W 34, s. 99.
- MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe 1933-45 část 2. Hostomice: Intermodel, 1997. 239 s. ISBN 80-901976-3-9.
- NĚMEČEK, Václav. Jednomotorová dopravní letadla. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1990. (Atlas letadel; sv. 8). ISBN 80-7030-106-6.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Junkers W 34 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Kamufláže letounu Junkers W 34 Archivováno 8. 3. 2016 na Wayback Machine.
- (anglicky) Fotogalerie letounu Junkers W 34
Letouny německé Legie Condor za španělské občanské války | |
---|---|
Německé vojenské letouny druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardovací letouny | |
Plovákové letouny a létající čluny | |
Průzkumné letouny | |
Transportní letouny a kluzáky | |
Cvičné a spojovací letouny | |
Bitevní letouny | |
Vrtulníky a vírníky | |
Experimentální a specializované letouny | |
Malosériové letouny | |
Prototypy a projekty | Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334 |
Bezpilotní letouny a řízené střely |