Focke-Wulf Triebflügel

Focke-Wulf Triebflügel
Focke-Wulf Triebflügel
Focke-Wulf Triebflügel
Určenístíhací letoun
Původnacistické Německo
VýrobceFocke-Wulf
ŠéfkonstruktérHeinz von Halem a Hans Multhopp
Vyrobeno kusůprojekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Focke-Wulf Triebflügel byl německý projekt stíhacího letounu kategorie VTOL, který měl být poháněn třemi náporovými motory systému Lorin.

Vznik projektu

V roce 1940 předvedl přírodovědec prof. dr. von Holst během halové letecké soutěže model ornitoptéry se čtyřmi malými křídly, která se uváděla do pohybu v párech proti sobě. Následně nechal křídla rotovat kolem trupu a zhotovil na tomto principu řadu funkčních modelů Triebflügel (hnací křídlo). Na jaře 1944 předvedl von Holst své modely Vývojovému úřadu Focke-Wulf v Bad Eilsenu. Zde se konceptu ujali konstruktéři von Halem a H. Multhopp.

Projekční práce stíhacího stroje Triebflügel byly ukončeny v září 1944. Letoun měl být poháněn trojicí nosných ploch umístěných v první třetině trupu, které kolem něho rotovaly jako rotor vrtulníku. Na jejich konci měly být instalovány náporové motory Lorin s raketovými motory Walter. Raketové motory měly sloužit pouze k uvedení křídla do pohybu a po dosažení vhodné rychlosti měly být zažehnuty náporové motory, které byly vícekrát úspěšně odzoušeny v aerodynamickém tunelu LFA v Braunschweigu. Celý systém zkonstruoval Otto Pabst ve Focke-Wulfově zkušebním středisku.

Triebflügel měl stát na zemi ve vertikální poloze na čtyřkolovém zatahovacím podvozku, jehož nohy se nacházely na koncích každého ze čtyř stabilizátorů. Po kolmém vzletu měl stroj přejít do horizontálního letu. Pilot měl zaujímat místo v konvenčním kokpitu s kapkovitým krytem v přední části trupu.

Střelecká výzbroj složená ze dvou kanónů MK 108 ráže 30 mm a dvou kanónů MG 151 ráže 20 mm měla být instalována v přídi společně s radarem.

Nákladnost projektu, požadované vysoce jakostní materiály a stávající výrobní zařízení z podzimu 1944 vedly k ukončení celého projektu Triebflügel.

Vypočítané hlavní technické údaje

Údaje dle[1]

  • Průměr rotujících ploch: 11,50 m
  • Délka: 9,15 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 3200 kg
  • Celková hmotnost: 5175 kg
  • Maximální rychlost u země: 1000 km/h
  • Maximální rychlost ve výšce 11 000 m: 840 km/h
  • Počáteční stoupavost: 125 m/s
  • Doba výstupu do výšky 8000 m: 1,8 min
  • Doba výstupu do výšky 14 000 m: 11,5 min
  • Praktický dostup: 14 000 m
  • Maximální dolet: 2400 km

Odkazy

Reference

  1. ↑ Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 1, Focke-Wulf Triebflügel, 1997, str. 226

Literatura

  • DRESSEL, Joachim; GRIEHL, Manfred. Německá raketová letadla 1935-1945. Praha: Svojtka & Co., 2000. 160 s. ISBN 80-7237-329-3. 
  • MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 1. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-2-0. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Focke-Wulf Triebflügel na Wikimedia Commons
  • Focke-Wulf Triebflügel
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271
Průzkumné letouny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 209 (I) • LF 1 • Me 261 • Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298