Grumman G-21 Goose
Grumman G-21 Goose | |
---|---|
Grumman G-21A Goose | |
Určení | víceúčelový obojživelný letoun |
Původ | Spojené státy americké |
Výrobce | Grumman Aircraft Engineering Corporation |
První let | 1937 |
Uživatel | US Navy USAAF USCG Royal Air Force Aéronavale |
Vyrobeno kusů | 345 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Grumman G-21 Goose byl americký dvoumotorový víceúčelový obojživelný létající člun, řešený jako hornoplošník s pomocným zatahovacím podvozkem ostruhového typu.
Vznik
V roce 1936 společnost Grumman z Farmingdale po průzkumu trhu zahájila vývoj malého dvoumotorového civilního obojživelného letounu. Jako základ nového stroje posloužila člunová část letounu Grumman J2F Duck, na kterou byl přistavěn jednoduchý trup s kabinou pro šest až sedm osob. Samonosné křídlo s dvojicí motorů Pratt & Whitney R-985-SB Wasp Junior po 294 kW bylo instalováno na hřbet trupu. Hlavní podvozková kola se zatahovala do boků trupu, ostruhové kolo se vtahovalo do trupu za druhý člunový kýl.
Vývoj
Prototyp G-21 byl zalétán v červnu 1937[1], od příštího roku započaly dodávky prvním civilním zákazníkům. Sériové stroje byly dodávány jako obojživelné G-21A, nebo čistě vodní G-21B, v obou případech s pohonnými jednotkami R-985-SB2 o výkonu po 330 kW.
Omezený civilní trh s touto kategorií letounů vedl firmu Grumman k intervenci u armádního letectva USA, která vedla k objednávce šestadvaceti kusů ve víceúčelové variantě OA-9. Během druhé světové války k nim přibylo dalších pět exemplářů, zabavených vojenskou správou civilním uživatelům.
Tři letouny OA-13 poháněly motory R-985-AN1. V roce 1938 pak jeden letoun určený k testům získalo US Navy, které jej používalo pod označením XJ3F-1. O rok později byl následován deseti sériovými JRF-1, vybavené především jako osmisedadlové lehké transportní a spojovací. Se zabudovaným vybavením pro fotografování nebo vlek terčů pro nácvik střelby byly označovány JRF-1A.
Deset kusů pro letectvo pobřežní stráže, dodaných v roce 1940, neslo označení JRF-2. Sedm z nich se užívalo pro leteckou záchrannou službu, zbývající tři dostaly dokonalejší výbavu, autopilot a odledování náběžných hran křídla a ocasních ploch. Byly používány pod označením JRF-3 v arktických oblastech k záchranným akcím.
V období před vstupem USA do války objednalo námořní letectvo deset exemplářů JRF-4 určených pro pomocný pobřežní protiponorkový průzkum. Pod křídlem nosily dvě hlubinné nálože po 113 kg.
JRF-5 byla první velkosériová verze postavená v počtu 190 kusů. Měla motory R-985-AN12 a vybavení pro letecké snímkování. Šest strojů bylo dodáno letectvu pobřežní ochrany jako JRF-5G pro záchrannou službu. Verze JRF-6 měla dokonalejší elektrické a rádiové vybavení.
Britská nákupní komise v USA objednala již v roce 1940 pro Royal Air Force 50 letounů G-21A pro pomocnou dopravní službu. Americké vojenské letectvo však stroje této série zabavilo pro své účely. RAF tak až v roce 1942 převzalo šest JRF-5, které zde operovaly jako Goose Mk.I a následně oněch 50 letounů JRF-6B jako Goose Mk. IA. Royal Canadian Air Force mělo ve stavu 29 JRF-5, používaných převážně pro výcvik v letecké navigaci, několik kusů sloužilo také v portugalském letectvu.
Po válce se řada strojů G-21 různých verzí uvolnila pro civilní použití, hlavně v USA a Kanadě.
Specifikace
Technické údaje
- Rozpětí: 14,95 m
- Délka: 11,70 m
- Výška: 4,56 m
- Nosná plocha: 34,88 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 2463 kg
- Vzletová hmotnost: 3612 kg
Výkony
- Maximální rychlost v 1500 m: 323 km/h
- Cestovní rychlost v 1500 m: 307 km/h
- Stoupavost u země: 5,6 m/s
- Dostup: 6405 m
- Dolet: 1030 km
Odkazy
Reference
- ↑ NĚMEČEK, Václav. Atlas letadel 6. Praha: Nadas, 1986. 140 s.
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. Grumman G-21A Goose. Letectví a kosmonautika. Srpen 1987, roč. LXIII., čís. 16, s. 29.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Grumman G-21 Goose na Wikimedia Commons
- Kamufláže letounu Grumman Goose Archivováno 2. 3. 2016 na Wayback Machine.
Americká vojenská letadla druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardovací, bitevní a torpédové letouny | |
Průzkumné a spojovací letouny | |
Cvičná letadla | |
Transportní letouny a kluzáky | |
Vírníky a vrtulníky | |
Experimentální letouny a prototypy | XA-21 • XA-22 • XA-23 • XA-38 • XFL • XF-11 • XF8B • TB2D • XF5F • XF5U • XFD-1 • XF14C • XF15C • XP-41 • XP-46 • XP-49 • XP-50 • XP-52 • XP-54 • XP-55 • XP-56 • XP-57 • XP-58 • P-59 • XP-60 • XP-62 • XP-67 • XP-68 • XP-71 • XP-72 • XP-73 • P-75 • XP-76 • XP-77 • XP-79 • XP-81 • XP-82 • XP-83 • AM • XB-19 • XB-27 • XB-28 • XB-30 • XB-31 • XB-33 • YB-35 • XB-38 • XB-39 • YB-40 • XB-41 • XB-42 • XB-43 • XB-45 • XB-46 • XB-48 • XB-50 • XC-74 • YC-76 • XC-82 • XC-97 • XP2V • XPB2M • XP4Y • R2Y • RB • TB2F • XSB2D • XBTC • XBT2C • XBT2D • XBTK • TBY • HK-1 • YFM-1 • XO-61 • XR-1 • XR-2/3 • XR-8 • N-1M • V-173 • XPBB |
Letadla Švédského letectva po roce 1945 | |
---|---|
Stíhací a víceúčelové bojové letouny | |
Pozorovací a průzkumné letouny | |
Dopravní a transportní letouny | |
Vrtulníky | Hkp 1 • Hkp 2 • Hkp 3A*/B/C† • Hkp 4A/B†/C†/D† • Hkp 5A*/B • Hkp 6A*/B†/C • Hkp 9A*/B • Hkp 10 • Hkp 11 • Hkp 14 • Hkp 15 • Hkp 16 |
Cvičná letadla | |
Bezpilotní letadla | |
Experimentální letadla a prototypy | |
Poznámky: * – typ sloužil u jednotek armádního letectva. † – typ sloužil u námořního letectva. ‡ – krycí označení letounu elektronického průzkumu |